From Wikipedia, the free encyclopedia
Pravé hláskové písmo (iné názvy: úplné hláskové písmo, hláskové písmo, fonémické písmo, fonematické písmo, fonémické/fonematické abecedné písmo, fonémické/fonematické alfabetické písmo, fonémická/fonematická abeceda, monofonémické písmo/monofonematické písmo, abecedné písmo, alfabetické písmo, abeceda, zastarano alfabeta, písmenovo-zvukové písmo, alfabeticko-fonetická abeceda, úplné abecedné písmo, úplné alfabetické písmo, úplná abeceda, segmentálne abecedné písmo, segmentálne alfabetické písmo, segmentálna abeceda, fonografické písmo, fonografia) je písmo, v ktorom niektoré znaky reprezentujú spoluhlásky, iné znaky zas samohlásky, a celkovo sú teda reprezentované znakmi všetky hlásky. Inými slovami je to písmo, ktorého znak reprezentuje fonému (alebo v prípade IPA fónu) alebo alofónu alebo ktorúkoľvek fonému v rozsahu niektorej skupiny akusticky zhodných zvukov. Treba dodať, že niekedy je však jedna fonéma vyjadrená skupinou znakov (napríklad v slovenskom písme ch vyjadruje [x]).
V širšom zmysle pod pravé hláskové písmo patrí aj tzv. rozšírené abecedné písmo (iné názvy: rozšírené alfabetické písmo, rozšírená abeceda), t.j. pravé hláskové písmo, ktoré obsahuje aj slabičné znaky, napr. koptské písmo.
Gelb pod pravé hláskové písmo (on to volá "abeceda") zaraďoval aj spoluhláskové písma, ak sú vokalizované (čiže napr. arabské písmo, ak sa zapisuje so všetkými diakritickými znamienkami) a abugidu.
Pravé hláskové písmo máva obyčajne okolo 30 znakov.
Typické príklady sú grécke písmo a písma z neho odvodené, teda napr. etruské písmo, latinské písmo (a tým aj slovenské písmo), koptské písmo, gótske písmo, germánske runy, ogam, hlaholské písmo, cyrilské písmo (azbuka).
Ďalej sem patrí napr. arménske písmo, gruzínske písmo, n'ko a kórejské písmo.
DeFrancis 1989 rozlišuje: [1]
Podobne Rogers 2005 rozlišuje: [2]
Lehmann rozlišuje podobne, ale do zoznamu pridáva ešte fonetickú abecedu: [3]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.