Skábmamánu 2. beaivi lea gregoriánalaš kaleandara mielde jagi 306. (gárgádusjagi 307.) beaivi. Jagis leat vel 59 beaivve.
Dán artihkkalis dáidet leat čállinmeattáhusat. Jus háliidat, de divo daid ja váldde eret dan málle. Giitu!
- sámi kaleandar: Tobejas
- dáža kaleandar: Tove, Tuva
- ruoŧŧelaš kaleandar: Tobias
- suopmelaš kaleandar: Topi, Topias
- suomaruoŧŧelaš kaleandar: Tobias
- Suoma ortodoksalaš kaleandar: Ahto, Ohto
- 1882 – Buollin Oulus duššadii stuora oasi gávpoga guovddážin.
- 1667 – James Sobieski, Polskka kruvnnaprinsa
- 1734 – Daniel Boone, amerihkálaš rádjeguovlluid sáŋgárfiguvra
- 1755 – Marie Antoinette, Fráŋkriikka dronnet
- 1795 – James Knox Polk, Amerihká ovttastuvvan stáhtaid presideanta
- 1815 – George Boole, brihttalaš matematihkar (Boole-algebra)
- 1865 – Warren G. Harding, Amerihká ovttastuvvan stáhtaid presideanta
- 1913 – Burt Lancaster, amerihkálaš Oscar-bálkášuvvon neavttár (Birdman of Alcatraz, Atlantic City)
- 1929 – Erkki Pystynen, professor, olgešbellodagalaš politihkar ja Suoma riikkabeaivviid hupmanolmmái 1983–1987
- 1938 – Sofía, Spánia dronnet
- 1942 – Shere Hite, amerihkálaš girječálli
- 1953 – Harry Harkimo, suopmelaš fitnodatolmmái
- 1966 – David Schwimmer amerihkálaš neavttár
- 1978 – Cornell Iral Haynes ("Nelly"), amerihkálaš hip hop -lávlu ja neavttár
- 1887 – Jenny Lind, ruoŧŧelaš soprána
- 1950 – George Bernard Shaw girječálli, gii vuittii Nobel girjjálašvuođabálkkašumi jagis 1925
- 1963 – Ngo Dinh Diem, Lulli-Vietnama presideanta 1955–1963
- 1966 – Peter Debye, hollándalaš kemista, gii vuittii Nobel kekemiijjabálkkašumi jagis 1936
- 1975 – Pier Paolo Pasolini, itálialaš filbmadahkki
- 1996 – Eva Cassidy, amerihkálaš lávlu
- 2004 – Zayed bin Sultan al-Nahyan, Ovttastuvvan arábaemiráhtaid ásaheaddji ja presideanta
- 2004 – Theo van Gogh, hollándalaš filbmadahkki
- 2005 – Mauno Koski, suopmelaš suopmagiela ja -girjjálašvuođa professor
|
Čoahkkáigeassu Skábmamánu 2. beaivvis |
|
Dagerrotypiija Jenny Lind birra jagis 1850
- 1734 – Amerihkálaš rádjeguovlluid sáŋgárfiguvra Daniel Boone riegádii.
- 1815 – Brihttalaš matematihkar George Boole (Boole-algebra áhčči) riegádii.
- 1882 – Buollin Oulus duššadii stuora oasi gávpoga guovddážin.
- 1887 – Ruoŧŧelaš soprána Jenny Lind jámii.
- 1950 – Áidnu olmmoš, gii lei vuoitán sihke Nobel girjjálašvuođabálkkašumi ja Oscar bálkkašumi, girječálli George Bernard Shaw, jámii.
|
Geahča maid: Kaleandar - Skábmamánu 1., Skábmamánu 3.