Prunus je ród ze swójby róžowych rostlinow (Rosaceae). K rodej słuša štomy z jědźnymi póčkatymi płodami, kaž na př. wišnja, slowka, aprikoza, brěška, nektarina, mandla, ale tež dla jich kćenjow plahowane pyšne drjewa.
Dalše informacije systematika ...
Začinić
Štomy docpěwaja w přerězku wysokosć wot 4,5 m, ale někotre družiny móžeja wjace hač 30 m wysoke być. Nimo toho kerkojte družiny eksistuja. Najwjetše družiny su w lěće zelene.
Často łopjena su rězane.
Wonjace kćenja su róžojte abo běłe a njesu pjeć krónowych łopješkow.
Płody přeco su mjasne z twjerdej póčku, kotraž zdźěla wulke mnóstwo amygdalina wobsahuje.
Družiny su předewšěm na sewjernej połkuli zemje rozšěrjene.
Prunus bu prjedy jako jenički ród podswójby (Amygdaloideae) wobhladany. Dla molekulargenetiskich přepytowanjow so ród pak dźensa jako tribus Amygdaleae do podswójby Spiraeoideae staji.[Žórło 1]
Eksistuja rozdźělne systematiki za ród. Zdźěla buchu družiny do wjacorych rodow rozdźělene, to so pak přez molekularnogenetiske dźěła njepodpěruje. Padus, Padellus, Cerasus, Amygdalus, Persica, Armeniaca a Laurocerasus su potajkim wšě do Prunus integrowane a płaća jenož wjace jako synonymy. Klasiske podrjadowanje do pjeć podrodow so přez molekularnogenetiske přepytowanja jenož zdźěla podpěruje, faluje pak klasifikacija, kotraž jenož monofyletiske taksa listuje.[Žórło 2]
Podrody z wubranymi družinami:[Žórło 2]
- Podród Prunus
- Sekcija Prunus
- Sekcija Prunocerasus
- Prunus americana
- Prunus angstifolia
- Prunus nigra
- Prunus umbellata
- Sekcija Armeniaca
- Podród Amygdalus
- Podród Cerasus
- Sekcija Cerasus[Žórło 4]
- Sekcija Microcerasus
- Prunus besseyii
- Prunus tomentosa
- Sektion Penarmeniaca[Žórło 5]
- Prunus andersonii
- Prunus fremontii
- Prunus pumila (němsce Sandkirsche)
- Sekcija Pseudocerasus
- Sekcija Mahaleb
- Sekcija Phyllomahaleb
- Podród Padus
- Podród Laurocerasus
- Prunus caroliniana
- Prunus fordiana
- Prunus ilicifolia
- Bobkowišeń (Prunus laurocerasus)
Hybridy
Eksistuja samo hybridy mjez rozdźělnymi družinami.
Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 465. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 198. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 96. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 27. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 247. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 53.
D. Potter, T. Eriksson, R. C. Evans, S. Oh, J. E. E. Smedmark, D. R. Morgan, M. Kerr, K. R. Robertson, M. Arsenault, T. A. Dickinson, C. S. Campbell: Phylogeny and classification of Rosaceae. Plant Systematics and Evolution, Band 266, 2007, S. 5–43. doi:10.1007/s00606-007-0539-9. Sangtae Lee, Jun Wen: A phylogenetic analysis of Prunus and the Amygdaloideae (Rosaceae) using ITS sequences of nuclear ribosomal DNA. American Journal of Botany, Band 88, 2001, S. 150–160. (online) Botanica, Bäume und Sträucher, Über 2000 Pflanzenporträts, ISBN 978-3-833-4467-7, strony 679, 690, 691
M. A. Fischer, K. Oswald, W. Adler: Exkursionsflora für Österreich, Liechtenstein und Südtirol. Dritte Auflage, Land Oberösterreich, Biologiezentrum der OÖ Landesmuseen, Linz 2008. ISBN 978-3-85474-187-9.
- Botanica, Bäume und Sträucher, Über 2000 Pflanzenporträts, ISBN 978-3-833-4467-7, strona 678 (němsce)
- Mayer, Schwegler: Welcher Baum ist das?, Bäume, Sträucher, Ziergehölze, ISBN 978-3-440-11273-1, strona 170 (němsce)
|
Tutón zapisk wo botanice je hišće jara krótki. Móžeš pomhać jón dale wutwarjeć. K tomu stłóč horjeka na Wobdźěłać.
Jeli eksistuje w druhej rěči hižo bóle wuwity zapisk ze samsnej temu, móžeš tež z tutoho přełožować. |
Jeli ma zapisk wjace hač jedyn njedostatk, wužij prošu předłohu {{Předźěłuj}} . Nimo toho so awtomatisce kategorija Kategorija:Zarodk wo botanice doda. |