volit

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *voliti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvolɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

volit impf (perfective zvolit)

1. to choose
2. to elect

Conjugation

Infinitive	volit, voliti	Active adjective	volící
Verbal noun	volení	Passive adjective	volený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	volím	volíme	—	volme
2nd person	volíš	volíte	vol	volte
3rd person	volí	volí	—	—

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	volil	volili	volen	voleni
masculine inanimate		volily		voleny
feminine	volila		volena
neuter	volilo	volila	voleno	volena

Transgressives	present	past
masculine singular	vole	—
feminine + neuter singular	volíc	—
plural	volíce	—

Conjugation

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive volit.

Derived terms

verbs

• dovolit
• odvolit
• podvolit
• povolit
• předvolit
• přivolit
• svolit
• uvolit
• vyvolit
• zvolit

 

Related terms

adjectives

• volební
• volený
• voličský
• volitelný

 

nouns

• volba
• volenka
• volič
• volitel
• volitelnost

 

Further reading

• “voliti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “voliti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “volit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)