Václav Černý (26 March 1905, Jizbice – 2 July 1987, Prague ) was a Czech literary scholar, writer[1] and philosopher.[2] [3] He was an enthusiast of Spanish literature and philosophy and translated into Czech a number of literary and philosophical works by Spanish writers as Ortega y Gasset , Unamuno and Cervantes .[4]
Plaque in Zelená Street, Prague, Dejvice .
Lidové kořeny současného umění , 1929
Karel Čapek , 1936
Esej o básnickém baroku , 1937
Meditace o romantickém neklidu , 1943
Boje a směry socialistické kultury , 1946
Prvý sešit existencialismu , 1947
Druhý sešit existencialismu , published in 1992 together with "První sešit existencialismu"
Osobnost tvorba a boj , 1947
Středověká milostná lyrika , 1948
Jaroslav Seifert , 1954
Staročeský mastičkář , 1955
Lid a literatura ve středověku, zvláště pak v románských zemích , 1958
Knížka o Babičce , 1963
Středověké drama , 1964
Studie ze starší světové literatury , 1969
Studie a eseje z moderní světové literatury , 1969
Až do předsíně nebes : čtrnáct studií o baroku našem i cizím , 1972, published in 1996
O povaze naší kultury , 1981
Paměti , three parts, originally published abroad, in the Czech Republic in 1992–1993[5]
Úvod do literární historie , texts of seminars from years 1969/1970, published posthumously in 1993
Eseje o české a slovenské próze , 1994
V zúženém prostoru , 1994
Skutečnost a svoboda , 1995
Vývoj a zločiny panslavismu , 1995
"News" . Vaclavhavel-knihovna.org. Retrieved 9 November 2014 .
"Václav Černý" (in Czech). Slovník české literatury po r. 1945 (Dictionary of Czech Literature after 1945). Retrieved 4 September 2011 .
Kouřim, Zdeněk (1964). "Unamuno y Checoslovaquia". Cuadernos de la Cátedra Miguel de Unamuno . 14–15. University of Salamanca: 73–76. hdl :10366/120229 .