čokl

čokl (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	čokl	čoklové čokli
Genitiv	čokla	čoklů
Dativ	čoklovi čoklu	čoklům
Akkusativ	čokla	čokly
Vokativ	čokle	čoklové čokli
Lokativ	čoklovi čoklu	čoklech
Instrumental	čoklem	čokly

Worttrennung:

čokl

Aussprache:

IPA: [ˈt͡ʃɔkl̩]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] umgangssprachlich, abwertend: Haustier, dessen Vorfahr der Wolf ist; Hund, Köter, Hundsvieh, Hundsköter, Kläffer

Synonyme:

[1] hafan, psisko

Beispiele:

[1] Čokly nemám rád, nesnáším, jak každýho vždycky voblizujou a člověk z toho pak smrdí.

Ich mag Köter nicht, ich hasse es, wie sie euch ablecken, und man dann stinkt.

[1] Soused má takovýho nebezpečnýho čokla, kterej už nám zakousl tři slepice!

Unser Nachbar hat so einen gefährlichen Köter, der uns schon drei Hennen totgebissen hat!

Wortbildungen:

čoklař, čoklbuřt, čoklsalon

Übersetzungen

 [1] ?

Deutsch: Hund m, Köter m, Hundsvieh n, Hundsköter m, Kläffer m

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „čokl“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „čokl“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „čokl“