Štrasburské přísahy
From Wikipedia, the free encyclopedia
Štrasburské přísahy (fr. Les Serments de Strasbourg) je právní dokument podepsaný 14. února 842 vnuky Karla Velikého Ludvíkem Němcem a Karlem Holým ve Štrasburku za účelem vytvoření aliance proti jejich staršímu bratru Lotharovi. V následujícím roce došlo k rozdělení franské říše mezi všechny tři bratry na základě verdunské smlouvy.
Hodnota Štrasburských přísah spočívá především v jazycích, kterým byly napsány. Stojí totiž u zrodu novodobých evropských jazyků. Do té doby byla na území franského království (to znamená dnešní Francie a Německa) jazykem vzdělanců a oficiálních písemností pouze latina.
Tento dokument je považován za první pramen, jenž byl sepsán ve starofrancouzském a staroněmeckém jazyce. Je výslednicí dlouhodobého germánského vlivu na hovorovou latinu (vulgární latina).