![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fc/Certhia-americana-001.jpg/640px-Certhia-americana-001.jpg&w=640&q=50)
Šoupálkovití
čeleď ptáků / From Wikipedia, the free encyclopedia
Šoupálci, představující samostatnou čeleď šoupálkovití (Certhiidae), jsou malí pěvci rozšíření v zalesněných prostředích severní polokoule a subsaharské Afriky. Mezi šoupálkovité v současné době řadíme celkem 10 druhů ve 2 rodech (Certhia a Salpornis), každý z nich přitom spadá do jedné z dvou podčeledí:
- Certhiinae – obsahuje rod Certhia se sedmi druhy rozšířenými v Evropě a Asii a jeden severoamerický druh – šoupálka amerického.
- Salpornithinae – obsahuje zbylý rod Salpornis, do kterého řadíme pouze jeden druh – šoupálka kropenatého – rozšířeného v Indii a Africe.
![]() | |
---|---|
![]() Šoupálek americký (Certhia americana) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | pěvci (Passeriformes) |
Čeleď | šoupálkovití (Certhiidae) Leach, 1820 |
Rody | |
Certhia | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šoupálci dorůstají délky mezi 12–18 cm, jsou jednotvárně, převážně hnědě zbarvení s delším, tenkým, mírně zahnutým, na konci zašpičatělým zobákem a dlouhými, zahnutými prsty s výrazně zakřivenými drápy, díky kterým dokáží obratně šplhat po kůře stromů. Zde také pátrají po potravě, kterou tvoří zejména malí bezobratlí, např. hmyz, jeho larvy či pavouci, ačkoli v malé míře požírají i bobule a semena. Při vyhledávání kořisti vždy přiletí na spodek kmene a ve šroubovnici po něm malými skoky postupně postupuje výše. Jsou monogamní a teritoriální. Zástupci rodu Certhia hnízdo budují ve škvíře mezi kůrou stromu a kmenem, šoupálci z rodu Salpornis zase ve vidlicích větví.[1] Inkubace trvá 14–15 dnů, mláďata jsou opeřena po 15–16 dnech.[2]