Rondokubismus (neboli obloučkový kubismus), české art deco, styl Legiobanky, národní styl, národní dekorativismus nebo třetí kubistický styl je řada pojmů užívaných pro označení vyhraněného stylu architektury a užitého umění existujícího především během první republiky v Československu.V počátcích byl tento svébytný[zdroj?] styl historiky umění naprosto opomíjen. První – negativní – reakce pocházejí od funkcionalistických historiků umění, kteří tímto směrem pohrdali, obdobně jako kubismem. K určité rehabilitaci docházelo od 50. let. V 90. letech dochází k snaze umístit tento specificky český styl do evropského kontextu art deco.[zdroj?]
Architektura
Praha
- Pavel Janák – Vila v Hodkovičkách (1921–1922)
- Josef Gočár – Legiobanka (1921–1923)[1]
- Pavel Janák – Palác Adria (1923–1924)[1]
- Ladislav Machoň – Vila Josefa a Karla Čapka (1923–1924)
- Alois Dryák – Radiopalác (1922–1925)[1]
- Jaroslav Vondrák – Vondrákova vila (1929)[1]
Pardubice
- Pavel Janák, František Kysela – Pardubické krematorium (1921–1923)[1]
- Josef Gočár – Anglobanka (1924–1925) (dnes budova Komerční banky)
- Ladislav Machoň – Machoňova pasáž (1924–1925)[1]
- Karel Řepa – Vila Viktora Kříže (1925)
Hradec Králové
- Josef Gočár – Anglobanka (1923)
Děčín
- Jaroslav Herink – Bytové domy pro Obecně prospěšné, stavební bytové družstvo v Podmoklech n. L. a okolí (1923–1925) (dnes Lidové bytové družstvo v Děčíně)
Liberec
- Franz Radetzky – Ruprechtický reprezentativní dům (1929)
Třebíč
- Josef Gočár - UP Závody (1922)
Bratislava
- Dušan Jurkovič – Legiodomy (1923)
- Klement Šilinger – Nájemní dům na Legionářské ulici (1921)
- Klement Šilinger – Anatomický ústav lékařské fakulty Univerzity Komenského (1925)
- František Krupka – Středoškolský internát (1925)
Užhorod
- Obytný dům, náměstí ''Nezávislost'' 17 (1925)
Jugoslávie
V Jugoslávii byl tento architektonický sloh zastoupen jen velmi zřídka, většinou vlivem importu v zemi působících českých architektů[2] nebo přejímkami od nich od místních architektů. Setkat se s ním lze u několika staveb např. v dnešní srbské metropoli – v Bělehradě.[3][4]
Srbské, chorvatské a slovinské architektonické obci byl rondokubismus jako architektonický styl velice cizí. I po první světové válce zde přežívaly ještě předválečné inspirace, především v podobě historizujících stylů a široce rozšířeného akademismu. Stavby, které v té době vznikaly (např. Palác SANU na ulici Knez Mihajlova v centru Bělehradu) odkazují na architekturu ještě konce 19. století.
Zájem o rondokubismus v prostředí nově vzniklého Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, byl iniciován především z hlediska hledání nových dekorativních stylů. Rodící se jugoslávská architektura hledala vlastní identitu a mnohdy se obracela směrem k folklorním motivům.[5] Vliv rondokubismu se tak prolínal s vlivem několika dalších evropských architektonických škol[6] a např. v Srbsku s domácím srbsko-byzantským stylem. Čistě nebyl uplatněn na žádné budově, nicméně lze jej vystopovat např. na budově dnešního poštovního muzea v Bělehradě, které bylo dříve budovou ministerstva pošt a kterou projektoval architekt Momir Korunović.[7] Právě Bělehrad jako hlavní město tehdejší mnohonárodnostní monarchie byl místem, kde probíhal v 20. a 30. letech minulého století velmi čilý stavební ruch a našlo uplatnění velké množství stylů, navíc zde existovala i početná česká komunita (mimo jiné i v oblasti stavitelství a architektury, zastupovali ji např. Jan Dubový nebo Matěj Blecha).
Vystopovat jeho vliv je také možné na továrně Janezovy strojírny v Lublani, resp. na projektu budovy z dubna 1922.[8]
Sochařství
Užité umění
- Jindřich Halabala
- František Kysela
- Josef Salavec
- Václav Špála
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
