Azerové

Azerové neboli Ázerbájdžánci (ázerbájdžánsky Azərbaycanlılar/آذربایجانلیلار, Azәrilәr, rusky Азербайджа́нцы, persky ترک آذربایجانی‎) jsou turkický^[19][20][21] národ žijící především v Ázerbájdžánu, Gruzii, severozápadním Íránu a roztroušeně po celém bývalém SSSR.

Azerové Azərbaycanlılar, Azərilər آذربایجانلیلار، آذریلر
1. řada: Músáví • Hadžibekov • Magomajev 2. řada: Füzuli • Chameneí
Populace
cca 28–45 mil.[1][2]
Írán Írán	15 mil. (např. Encyclopædia Britannica.)[3] 12,9 až 18 mil. (např. CIA factbook, Knüppel atd.)[4][5] 18 až 30 mil. (např. kritika R. Ellinga)[6][7]
Ázerbájdžán Ázerbájdžán	9 235 001[8]
Rusko Rusko	621 800 až 1 500 000[9][10]
Turecko Turecko	530 000 až 2 500 000[10][11]
Gruzie Gruzie	284 761 až 500 000[12]
Ukrajina Ukrajina	45 176[13]
USA	24 377 až 400 000[14][15][16]
Jazyk(y)
Ázerbájdžánština
Náboženství
Převážně Ší'itský islám; menšina Sunnitský islám, Bahá'í,[17] a Zoroastrismus[18]
Příbuzné národy
Turkické národy (Oghuzové), Íránci (hlavně Peršané), Kavkazské národy

Ázerbájdžánci mluví ázerbájdžánsky a mísí se v nich turecké, íránské (především médské) a kavkazské kořeny. Většina Ázerbájdžánců (především v Íránu) je šíitského vyznání islámu; sunnitská menšina žije převážně na severu Ázerbájdžánu.

Osobnosti

Nejslavnějším ázerbájdžánským vědcem je bezpochyby nositel Nobelovy ceny Lev Landau. V oblasti počítačové vědy, ale i matematiky se prosadil autor konceptu „fuzzy vědy“ Lotfi Zadeh. V časech Sovětského svazu ovlivnil vývoj raketové techniky Kerim Kerimov. Ázerbájdžánci považují za Azera i perského učence Naṣīr al-Dīn al-Ṭūsīho.^[22]

Nejvýznamnějším představitelem humanitních a sociálních věd je politolog a analytik Svobodné Evropy Mirza Khazar, jenž rovněž proslul novým překladem Bible do ázerbájdžánštiny.

Ázerbájdžánci mají silnou hudební tradici. Nejproslulejším skladatelem vážné hudby je Uzeir Hadžibekov. V jeho stopách šli Fikret Amirov a Kara Karajev. Z Baku pocházel i slavný violoncellista a dirigent Mstislav Rostropovič. V jazzu jsou světově nejproslulejšími Aziza Mustafa Zadehová a její otec Vagif Mustafazadeh. V oblasti populární hudby je světově nejznámějším Ázerbájdžáncem bezpochyby Muslim Magomajev. K dalším populárním zpěvákům patřili Aygün Kazımova či Rashid Behbudov. V Íránu se z Azerů prosadila v pop-music nejvíce zpěvačka Googoosh, v Británii to je Sami Yusuf.

Největší osobností ázerbájdžánské literatury, navíc osobností zakladatelskou, byl středověký básník Muhammad Füzuli. Ze středověkých turkických básníků, které lze aspoň částečně považovat za Azery, lze jmenovat též Imadaddina Nasimiho, Mirzu Shafi Vazeha, do jisté míry lze za azerského autora považovat i prvního perského šáha Ismá‘íla I. Azerové za národního básníka považují i Peršana Nizámí Gandžavího.^[23] V 18. století se nejen jako básník, ale i jako politik prosadil Molla Panah Vagif. Z autorů 19. století lze jmenovat satirika Jalila Mammadguluzadeha. V sovětské éře vynikli Jusif Vazir Chamanzaminli (který vydal pod uměleckým jménem Kurban Said ve Vídni roku 1937 známý román Ali a Nino), Samad Vurgun či Anar. V současnosti budí emoce Akram Ajlisli. Z azerské menšiny v Íránu vzešel Mohammad-Hossein Shahriar.

Nejznámějším výtvarným umělcem je sochař Fuad Abdurahmanov, filmovým režisérem Rustam Ibragimbekov.

V politice sehrává roli národního hrdiny a symbolu raně středověký povstalec proti arabskému chalífátu Bábek. Zakladatelem první ázerbájdžánské republiky (která ovšem existovala jen dva roky, v období 1918–1920) a jejím prvním a jediným prezidentem byl Mammad Amin Rasulzade. Komunistický režim a připojení k Sovětskému svazu má naopak na triku zejména Nariman Narimanov. Prezidenty samostatného Ázerbájdžánu po roce 1991 byli Ajaz Mutalibov, Abulfaz Elčibej, Hejdar Alijev a Ilham Alijev. Výraznou roli ve vývoji postsovětského politického systému sehrál též premiér Artur Rasizada. K jeho známým disidentům patří Chadídža Ismailová.

Hazi Aslanov se prosadil v řadách Rudé armády za druhé světové války. První ženskou pilotkou na Kavkaze a středním východě byla Lejla Mammadbejová. Nejznámějším ázerbájdžánským byznysmanem je Vagit Alekperov, prezident firmy LUKOIL.

Ve sportu se Azerové mohou pochlubit slavnou zápasnickou školou. Zlatou olympijskou medaili v zápase získali Šarif Šarifov, Togrul Asgarov, Namig Abdullajev a Farid Mansurov. Rovšan Bajramov má dvě stříbra. Také judo si Kavkazané dobře osvojili, olympijské zlato v této disciplíně mají Elnur Mammadli a Nazim Husejnov. Pro samostatný Ázerbájdžán vybojovala zlatou olympijskou medaili i střelkyně Zemfira Meftəkhətddinova. Azer Hossein Rezazadeh má dvě olympijská zlata ve vzpírání, ovšem vybojovaná v íránské reprezentaci, stejně je na tom teakwondista Hadi Saei. Volejbalistka Inna Ryskalová má také dvě olympijská zlata, ale z časů Sovětského svazu. Ve fotbalové reprezentaci SSSR se nejvíce prosadil Anatolij Baniševskij, držitel stříbra z mistrovství Evropy roku 1972. Ali Daeí vytvořil v dresu Íránu rekord v počtu branek vstřelených za národní mužstvo. Fotbalový rozhodčí Tofik Bachramov sehrál slavnou roli při finále mistrovství světa roku 1966. Nejznámějším ázerbájdžánským basketbalistou je Jaycee Carroll, vítěz euroligy. Slavnou šachovou školu reprezentují Šachrijar Mamedjarov, Tejmur Radžabov či Vugar Gašimov. V Baku se narodil i legendární šachista Garri Kasparov.

Fotogalerie

• 
  Ázerbájdžánské dívky při národním tanci
• 
  Představení ázerbájdžánských hudebníků
• 
  Dva Azerové na začátku 20. století
• 
  Mistr v šachu Tejmur Radžabov
• 
  Ázerbájdžánská dívka v tradičním oblečení v roce 1900
• 
  Azerský ovocný trh v Persii

Odkazy

Reference

Tento seznam referencí potřebuje upravit.

1. Azerbaijani [online]. Joshua Project [cit. 2012-01-24]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
2. Sela, Avraham. The Continuum Political Encyclopedia of the Middle East. [s.l.]: Continuum, 2002. Dostupné online. ISBN 0-8264-1413-3. S. 197.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
3. Azerbaijani (people) [online]. [cit. 2012-01-24]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
4. Iran [online]. CIA, 14 November 2011 [cit. 2012-10-04]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
5. • Michael Knüppel, "TURKIC LANGUAGES OF PERSIA: AN OVERVIEW", Encyclopaedia Iranica "Altogether, one-sixth of today’s Iranian population is turcophone or bilingual (Persian and Turkic; see Doerfer, 1969, p. 13).
   • Mehrdad Izady – Columbia University – Gulf 2000 Project – Language Map of Iran – 2012 http://gulf2000.columbia.edu/maps.shtml
   • Swietochowski, Tadeusz; Collins, Brian C. (1999). Historical dictionary of Azerbaijan. Lanham, Maryland: Scarecrow Press. ISBN 0-8108-3550-9. "15 million (1999)"
6. • Shaffer, Brenda (2003). Borders and Brethren: Iran and the Challenge of Azerbaijani Identity. MIT Press. pp. 221–225. ISBN 0-262-19477-5"There is considerable lack of consensus regarding the number of Azerbaijanis in Iran ...Most conventional estimates of the Azerbaijani population range between one-fifth to one-third of the general population of Iran, the majority claiming one-fourth" Azerbaijani student groups in Iran claim that there are 27 million Azerbaijanis residing in Iran."
   • Minahan, James (2002). Encyclopedia of the Stateless Nations: S-Z. Greenwood Publishing Group. p. 1765. ISBN 978-0-313-32384-3"Approximately (2002e) 18,500,000 Southern Azeris in Iran, concentrated in the northwestern provinces of East and West Azerbaijan. It is difficult to determine the exact number of Southern Azeris in Iran, as official statistics are not published detailing Iran's ethnic structure. Estimates of the Southern Azeri population range from as low as 12 million up to 40% of the population of Iran – that is, nearly 27 million..."
7. • Ali Gheissari, "Contemporary Iran:Economy, Society, Politics: Economy, Society, Politics", Oxford University Press, 2 April 2009. pg 300Azeri ethnonationalist activist, however, claim that number to be 24 million, hence as high as 35 percent of the Iranian population"
   • Rasmus Christian Elling,Minorities in Iran: Nationalism and Ethnicity after Khomeini , Palgrave Macmillan, 2013. Excerpt: "The number of Azeris in Iran is heavily disputed. In 2005, Amanolahi estimated all Turkic-speaking communities in Iran to number no more than 9 million. CIA and Library of congress estimates range from 16 percent to 24 precent -- that is, 12-18 million people if we employ the latest total figure for Iran's population (77.8 million). Azeri ethnicsts, on the other hand, argue that overall number is much higher, even as much as 50 percent or more of the total population. Such inflated estimates may have influenced some Western scholars who suggest that up to 30 percent (that is, some 23 million today) Iranians are Azeris."
8. Population by ethnic groups [online]. The State Statistical Committee of the Republic of Azerbaijan, 2012 [cit. 2012-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-24.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
9. Итоги переписи [online]. Russian Federation State Statistics Service, 2004 [cit. 2012-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-02.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
10. van der Leeuw, Charles. Azerbaijan: a quest for identity : a short history. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 2000. Dostupné online. ISBN 978-0-312-21903-1. S. 19.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
11. Lewis, M. Paul. Azerbaijani, South [online]. SIL International, 2009 [cit. 2012-01-29]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
12. Ethnic groups by major administrative-territorial units [online]. National Statistics Office of Georgia [cit. 2012-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-07.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
13. About number and composition population of Ukraine by data All-Ukrainian census of the population 2001 [online]. State Statistics Committee of Ukraine [cit. 2012-01-17]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
14. Azerbaijani-American Council rpartners with U.S. Census Bureau [online]. News.Az, 28 December 2009 [cit. 2012-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-07.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
15. http://www.azeris.org/images/proclamations/May28_BrooklynNY_2011.JPG%5B%5D
16. Obama, recognize us – St. Louis American: Letters To The Editor [online]. Stlamerican.com, 9 March 2011 [cit. 2012-07-11]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
17. http://www.bahai.az/ Azerbaidjan Bahai
18. http://books.google.ru/books?id=NCez3ZuV3NoC&pg=PA79&dq=Zoroastrianism+in+Azerbaijan&hl=en&sa=X&ei=Unn3Ud7VKqzv4QT2wIHoBQ&ved=0CFoQ6AEwCQ#v=onepage&q=Zoroastrianism%20in%20Azerbaijan&f=false
19. Svante E. Cornell. Azerbaijan Since Independence. [s.l.]: Routledge, 20 May 2015. Dostupné online. ISBN 978-1-317-47621-4. S. 7.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
20. Barbara A. West. Encyclopedia of the Peoples of Asia and Oceania. [s.l.]: Infobase Publishing, 1 January 2009. Dostupné online. ISBN 978-1-4381-1913-7. S. 68.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
21. James Minahan. Encyclopedia of the Stateless Nations: S-Z. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 1 January 2002. Dostupné online. ISBN 978-0-313-32384-3. S. 1766.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
22. http://www.azerbaijans.com/content_1313_en.html
23. http://www.azerbaijans.com/content_1320_en.html

Související články

• Meschetští Turci

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ázerbájdžánci na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Ázerbájdžánec ve Wikislovníku

Portály: Ázerbájdžán