plod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovitých From Wikipedia, the free encyclopedia
Rýže (Oryza) je rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovitých. Původ má v tropických oblastech Afriky, Asie a Austrálie. V botanice se rozlišuje přes 20 druhů, kulturních forem – obilnin – jsou desetitisíce. Celkově rýže pokrývá asi dvacet procent[1] kalorické spotřeby lidské populace.
Rýže | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | lipnicotvaré (Poales) |
Čeleď | lipnicovité (Poaceae) |
Rod | rýže (Oryza) L., 1753 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rýže (Oryza L.) je rod lipnicovitých (Poaceae) rostlin ze skupiny rýžovitých (Oryzeae) zahrnujících asi 21–25 druhů a tisíce taxonů nižších než druh.[2][3][4] Rod rýže (Oryza) zavedl v roce 1753 Carl Liné poté, co popsal druh rýže seté (Oryza sativa) pěstované v té době v Etiopii. Později bylo popsáno více než 100 druhů rýže[5], které jsou uloženy v různých herbářích. Většinou se ale jedná o stejné druhy nebo o taxony nižší než druh, protože v dnešní době je uznáváno asi 21–25 druhů rýže.[6]
Hospodářský význam má rýže setá (Oryza sativa L.) a rýže africká (Oryza glaberrima Staud., která má svůj původ domestikace u řeky Niger),[7] též nazývaná rýže červená. Ostatní druhy rýže jsou divoké nebo chápané jako plevelné v rýžovištích uvedených dvou druhů.[2]
Podle počtu chromozomů se rozlišuje rýže diploidní (24 chromozomů, sady AA, BB, CC, EE, FF a GG)[4] a tetraplodní (48 chromozomů, sady BBCC, CCDD, HHJJ a HHKK)[4].[2][3]
Domestikované formy rýže mají původ v Austrálii.[8] Domestikovaná rýže pochází z povodí Perlové řeky v Číně z doby před 13500 až 8200 lety. Mytologicky to měl být císař Šen-nung. Nezávisle byla domestikována i v Indii a došlo k jejich smísení.[9] Před 4200 lety se variety rozšířily po Asii.[10] Domestikována byla také nezávisle v Amazonii.[11] Dnes je rozšířena všude ve světě, hlavně v tropech a subtropech.[2][12] Rýže setá (O. sativa) vznikla pravděpodobně z divoké Oryza rufipogon. Další pěstovanou rýží je Oryza glaberrima, která se pěstuje v povodí Nigeru.[13]
Rýže (Oryza) je jednoletá či víceletá rostlina.[12] Nejpěstovanější druh rýže setá (O. sativa) je jednoletá bylina.[13]
Má mohutný svazčitý kořenový systém[12] s řadou odnoží. Rýže klíčí ve vlhkém prostředí jedním primárním kořenem, který se později větví ve dva adventivní kořeny. Ty se dále větví v další postranní kořeny. Mohutnost kořenového systému závisí na druhu a odrůdě, ale i na půdě a používané agrotechnice. Kořeny jsou tvořeny aerenchymem a jsou bílé, později nahnědlé až světle hnědé. Kořenový systém se vyvíjí v průběhu růstu rostliny a kvetení. Po ukončení kvetení se již nerozvíjí. Čím více má rostlina odnoží, tím mohutnější má kořenový systém, který tyto odnože vyživuje.[2]
Nadzemní část rostliny je tvořena svazkem vzpřímených stébel dosahujících délky jednoho metru až 0,5–5 m.[2][rozpor] Stéblo vyrůstá z odnožovacího kolénka a následně se v kolínkách větví na odnože druhého a třetího řádu. Jedna rostlina pak má 10 až 20 odnoží, z čehož jsou některé neplodné a odumírají v průběhu vegetace. Stéblo se dělí na kolénka, z nichž vyrůstají listy a na internody, které se k vrcholové části rostliny prodlužují.[2] Stéblo je tak bohatě olistěno.[12] Mívá v průměru 6 až 10 cm šířky a je na průřezu oválné a na povrchu hladké. Má zelenou barvu, která se s vegetačním stářím mění do žluté, některé druhy a kultivary jsou s nádechem do růžova či tmavě červena. Většina druhů rýže je vzpřímená, existují však i poléhavé taxony.[2]
Rýže setá (O. sativa) roste v trsech.[13]
Listy vyrůstají střídavě z kolének. List je tvořen pochvou, jazýčkem, oušky a čepelí.[2][12] Pochva obaluje stéblo a v určité vzdálenosti se odděluje a tvoří listovou čepel. V místě předělu se nalézají tzv. ouška, která jsou chlupatá. Ouška v pozdějších vývojových fázích opadávají.[12] Jazýček, který se na předělu také nachází je blanitý, bílý, 10 až 15 mm dlouhý, někdy rozeklaný na 2 poloviny.[2] Čepel je asi 1–2 cm úzká a v průměru 0,3–35 cm dlouhá.[2][12] Obsahuje podélnou žilnatinu. Na okraji je drsná,[12] rub a líc se neliší. Někdy bývá obalena chloupky a je od báze pigmentovaná. Praporcový list je širší než ostatní. Řada delších listů je v polovině ohlá směrem k zemi.[2]
Jednotlivé kvítky vyrůstající v klasech a sdružují se v laty různého uspořádání. Latu obvykle tvoří 40–500 jednokvětých klásků.[2][12] Květ je na krátkém vřetenu obalen pětižilnou, kožovitou, často osinatou a chlupatou pluchou. Tvoří ho šest tyčinek ve dvou kruzích[2] a jednopouzdrý semeník obalený dvěma plenkami s pérovou bliznou rozdělenou na dvě části.[12]
Rýže setá (O. sativa) má jednokvěté klásky o 6 tyčinkách v latách.[13]
Plodem je obilka, která bývá po stranách smáčklá s různě barevným oplodím.[12] Je obalena pluchou a pluškou. Obilka bývá 5–14 mm dlouhá a 1,9–3,7 mm široká s embryem umístěným v bazální části.[2]
U rýže seté (O. sativa) je obilka obalena pluchou a pluškou. Obsahuje 70–80 % škrobu a dále bílkoviny a vitamín B.[13]
Obilka obsahuje asi 8–12 % bílkovin, 2,4 % tuků, 68–72 % sacharidů, 10 % vlákniny a 4–5 % minerálních látek. Dále vitamíny B1, B2 a B3.[12]
Průměrný výnos rýže seté (O. sativa) je 3–5 t/ha při dvou až třech sklizních za rok.[13] Hybridní rýže, kterou vyšlechtil Jüan Lung-pching, zvýšila výnos o 20 %.
Rýže setá (O. sativa) je nejdůležitější obilovinou světa. Jako hlavní příjem potravy ji má asi 1/4 obyvatelstva zeměkoule. Rýže se dále zkvašuje a vyrábějí se z ní alkoholické nápoje jako arak, rýžové pivo či víno; z rýžové slámy se vyrábí cigaretový papír.[13]
Vzhledem k obavám z obsahu arsenu v rýží zavedl Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA od roku 2016 limity pro maximální obsah. V syrové loupané rýži je povoleno 0,2 mg/kg, v předpařené rýži 0,25 mg/kg. v rýžových chlebíčcích a podobných výrobcích 0,3 mg/kg a v rýži pro malé děti 0,1 mg/kg. Podle testů spotřebitelského časopisu dTest z roku 2017 všech 13 testovaných druhů rýže na českém trhu splnilo platné limity.[14]
Řada agrochemických firem se pokouší získat kontrolu nad produkcí rýže její genetickou modifikací a následným patentováním takto získaného GMO. Firma Bayer provedla pro zvýšení odbytu svého herbicidu genetickou modifikaci zajišťující odolnost GM rýže vůči tomuto herbicidu (GM rýže LL62). V 90. letech 20. století proběhly v evropských laboratořích mnohé genetické studie s cílem zvýšení hektarové produkce rýže. Většinu z nich vedla nizozemská organizace HNGAC. Tyto výzkumy byly později zastaveny kvůli nedostatečnému financování.
Problémem se ukazuje nelegální kontaminace potravinářské rýže neschválenými a neprověřeným odrůdami geneticky modifikovaných rýží.[15] Tento problém odhalily odpovědné orgány také v České republice [16]
Ještě se používají názvy „divoká rýže“, „planá rýže“ nebo „indiánská rýže“ – většinou pro semena severoamerické vodní trávy rodu ovsucha (Zizania), která není pravá rýže.
Hlavní využití rýže je coby potraviny – jako součást pokrmů (se zeleninou, masem, omáčkami), jako příloha, v některých receptech (rýžový nákyp, rýžový puding, rýžové nudle, suši) hraje hlavní roli. Rýži lze nechávat kvasit a vyrábět z ní alkoholické nápoje (rýžové pivo a víno a z nich odvozené destiláty).
Obilky rýže poskytují jednu z nejdůležitějších potravin na světě. A to především druh rýže setá (O. sativa), v menší míře pak druh rýže africká (O. glaberrima). Rýže neobsahuje lepek a je vhodná pro diabetiky. Obilky se používají buď neloupané, nebo loupané, případně se z nich mletím připravuje rýžová mouka. Rýžové otruby jsou používány ke snížení rizika rakoviny tlustého střeva.[18]
Světová produkce rýže stabilně stoupá, z asi 200 milionů tun neloupané rýže v roce 1960[19] na 650 milionů v roce 2007[1]. V roce 2007 patřily mezi největší producenty Čínská lidová republika (28,5 % světové produkce), Indie (21,7 %), Indonésie (8,8 %), Bangladéš (6,7 %), Vietnam (5,5 %), Myanmar (5,0 %) a Thajsko (4,3 %) [1].
V roce 2017 bylo na světě vypěstováno celkem 770 milionů tun rýže. V tabulce je uvedeno 20 největších producentů, kteří vypěstovali 93,7 % světové produkce. Jedinou zemí v první desítce, která neleží v Asii, je Brazílie na 9. místě.[20]
Pořadí | Stát | Množství (v tunách) |
Pořadí | Stát | Množství (v tunách) | |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | Čína | 212 676 000 | 11 | Kambodža | 10 350 000 | |
2 | Indie | 168 500 000 | 12 | Nigérie | 9 864 277 | |
3 | Indonésie | 81 382 000 | 13 | Japonsko | 9 780 000 | |
4 | Bangladéš | 48 980 000 | 14 | USA | 8 084 290 | |
5 | Vietnam | 42 763 682 | 15 | Egypt | 6 380 000 | |
6 | Thajsko | 33 383 382 | 16 | Jižní Korea | 5 284 348 | |
7 | Myanmar | 25 624 866 | 17 | Nepál | 5 230 327 | |
8 | Filipíny | 19 276 347 | 18 | Laos | 4 039 779 | |
9 | Brazílie | 12 469 516 | 19 | Madagaskar | 3 100 000 | |
10 | Pákistán | 12 469 516 | 20 | Peru | 3 038 524 | |
Svět | 769 657 793 |
Jen asi 6 % světové produkce rýže je mezinárodně obchodováno. Největšími vývozci jsou Thajsko (26 % světového vývozu), Vietnam (15 %) a Spojené státy americké (11 %), největším dovozcem je pak Indonésie (14 % světového dovozu).[19]
Využití rýže jinak než ke konzumaci:
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.