Tento článek je o
kovovém prvku.
O
minerálu pojednává článek
Měď (minerál).
Měď (chemická značka Cu, latinsky cuprum) je ušlechtilý kovový prvek načervenalé barvy, používaný člověkem již od pravěku: v pozdní době kamenné, zvané eneolit (též chalkolit, doba měděná) se začala měď těžit, tavit a zpracovávat vedle dosavadních kamenných industrií a předznamenala tak nástup doby bronzové. Do této doby (cca 3200 př. n. l.) patří např. nález těla tzv. Ötziho, vybaveného měděnou sekyrou remedellské kultury, r. 1990 v Alpách na hranici Rakouska a Itálie.[2] Nejstarší doklady o tavení tohoto kovu v primitivních pecích, v nichž se topilo datlovými peckami nebo suchým trusem, pocházejí z 3. tisíciletí ze severní Mezopotámie.[3] V období Římské říše se měď těžila hlavně na Kypru, proto dostala jméno cyprium (kov Kypru); později se zkrátilo na cuprum. České slovo měď (a podobně v ostatních slovanských jazycích) pochází se staré perštiny, která tento kov nazývala med,[4] nebo také možná původně z názvu Médie, oblasti v Turecku a severozápadním Íránu, přes kterou se měď na Iónské ostrovy a dál do Evropy dovážela.[5] Území Persie (přibližně dnešní Írán a Afghánistán) patřilo k nejstarším nalezištím měděné rudy. Měď se vyznačuje velmi dobrou tepelnou a elektrickou vodivostí, dobře se mechanicky zpracovává a je odolná k atmosférické korozi. Je základní součástí řady velmi důležitých slitin a mimořádně důležitá pro elektrotechniku.
Stručná fakta Obecné, Identifikace ...
Měď |
|
↓ Periodická tabulka ↓ |
|
Obecné |
Název, značka, číslo |
Měď, Cu, 29 |
Cizojazyčné názvy |
lat. cuprum |
Skupina, perioda, blok |
11. skupina, 4. perioda, blok d |
Chemická skupina |
Přechodné kovy |
Koncentrace v zemské kůře |
55 až 70 ppm |
Koncentrace v mořské vodě |
0,003 mg/l |
Vzhled |
Ušlechtilý kov načervenalé barvy |
Identifikace |
Registrační číslo CAS |
7440-50-8 |
Atomové vlastnosti |
Relativní atomová hmotnost |
63,546 |
Atomový poloměr |
128 pm |
Kovalentní poloměr |
132 pm |
Van der Waalsův poloměr |
140 pm |
Iontový poloměr |
96 pm |
Elektronová konfigurace |
[Ar] 3d10 4s1 |
Oxidační čísla |
I, II, III, IV |
Elektronegativita (Paulingova stupnice) |
1,90 |
Ionizační energie |
První |
745,5 KJ/mol |
Druhá |
1957,9 KJ/mol |
Třetí |
3555 KJ/mol |
Látkové vlastnosti |
Krystalografická soustava |
Krychlová, plošně centrovaná |
Molární objem |
7,11×10−6 m3/mol |
Mechanické vlastnosti |
Hustota |
8,94 g/cm3 |
Skupenství |
Pevné |
Tvrdost |
3,0 |
Tlak syté páry |
100 Pa při 1850K |
Rychlost zvuku |
3810 m/s |
Termické vlastnosti |
Tepelná vodivost |
386 W⋅m−1⋅K−1 (při 25 °C) |
Termodynamické vlastnosti |
Teplota tání |
1084,62 °C (1 357,77 K) |
Teplota varu |
2562 °C (2 835,15 K) |
Skupenské teplo tání |
13 KJ/mol |
Skupenské teplo varu |
307 KJ/mol |
Měrná tepelná kapacita |
383 Jkg−1K−1 |
Elektromagnetické vlastnosti |
Měrný elektrický odpor |
16,78 nΩ·m při 20°C |
Standardní elektrodový potenciál |
0,337 V |
Magnetické chování |
Diamagnetický |
|
Bezpečnost |
[1] Nebezpečí[1] |
Izotopy |
|
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Zavřít