přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa odcházet
Hrůzou omráčení seděli mnozí ve shromáždění, ani neceknouce, když vévoda odcházeje dával znamení ke vraždě; (…)[1]</ref>
Po mnoha řečech, opětovně odcházeje a znovu se vraceje k záhadnému a bezejmennému hrnečku, dávaje zřetelně najevo, že bez něho vůbec neodejde, i kdyby tu měl obcházet devět neděl, tedy využiv veškerých sběratelských kejklů a nátlaků, odnáší si konečně pěstitel skalky tajemný zvonek domů, vybere mu nejlepší lůžko ve své skalce, zasadí jej s nekonečnou něžností a denně jej chodí zalévat a rosit s veškerou pozorností, které je tato vzácnost hodna. A zvonek opravu roste jako z vody.[2]