proces nakládání s odpadovým materiálem, který vede k jeho dalšímu využití From Wikipedia, the free encyclopedia
Recyklace je proces nakládání s odpadem, který vede k jeho dalšímu využití. Jedná se o opětovné cyklické využití odpadů a jejich vlastností jako druhotné suroviny ve výrobním procesu. V procesu recyklace tedy jde o opakované (cyklické) uvedení materiálu zpět do výrobního cyklu, odtud pak název tohoto procesu. V tomto procesu je vždy recyklovaný materiál cíleně přetvářen z výrobně jinak dále nepoužitelného odpadu na druhotnou (sekundární) vstupní surovinu, která je použitelná při další výrobě. Recyklace umožňuje šetřit obnovitelné i neobnovitelné zdroje a často může snižovat zátěž životního prostředí. Hlavní přínosy recyklace jsou snížení potřeby těžby nových surovin, využití odpadu místo jeho uložení na skládku a celkové šetření (ochrana) životního prostředí (přírody).[1]
Přes nárůst recyklace se světová spotřeba materiálu zvyšuje[2] a nejedná se tak o udržitelný rozvoj.
Recyklace se podle znovuvyužití věci dělí na:
Směrnice Evropské unie č. 98/2008 (ES) v článku 3 definuje pojem recyklace jako:[3]
jakýkoli způsob využití, jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely. Zahrnuje přepracování organických materiálů, ale nezahrnuje energetické využití a přepracování na materiály, které mají být použity jako palivo nebo jako zásypový materiál.Evropský parlament, Směrnice ES č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic
V případě některých materiálů není možné další plnohodnotné využití recyklovaného odpadu (například nápojové kartony ad.), v takovém případě se používá přejatý termín downcycling.
U řady kovů je naopak recyklace vysoce konkurenceschopná vůči primárnímu zpracování kovů (např. u mědi, železa či hliníku, u olova je recyklace zdrojem zhruba poloviny zpracovávaného kovu). Také v případě PET, papíru a skla je separace a recyklace technologicky dobře zvládnuta a ekonomicky i environmentálně výhodná. Občané jsou navíc k třídění kovů motivováni výkupní cenou.
Aby mohl být odpad recyklován, musí být roztříděn podle druhu materiálu. To mnohdy značně zvyšuje náklady. Nejvýhodnější je, když odpad třídí přímo domácnosti či firmy, při ukládání do rozlišených nádob.
Míra recyklace odpadů se v Česku každoročně zvyšuje, míra třídění je v porovnání roků 2000 a 2016 čtyřnásobná. Podle zjištění Eurostatu se Česko v celkové míře recyklace a využití obalových odpadů řadilo v roce 2015 na šesté místo v Evropské unii.[4] V Česku se nachází přes 902 000 barevných nádob na třídění, recyklovací místa jsou v 6180 obcích, průměrná docházková vzdálenost k recyklační nádobě je 90 metrů (2023).[5] Třídí zde přibližně 75 % občanů, nejvíce se recykluje papír (2023).[5] Roku 2016 se v Evropské unii vytřídilo 67 % obalového odpadu (v ČR 75 %)[6] a 46 % komunálního odpadu (v ČR 34 %).[7] Cíle EU pro rok 2035 je recyklace obalového materiálu 70 % (ČR k roku 2019 splňuje) a komunálního odpadu 65 % (ČR k roku 2019 nesplňuje).[8] Oproti ostatním zemím Evropy Česko výrazně zaostává v ohledu třídění bioodpadů, které tvoří přibližně čtvrtinu zdejšího odpadu.[9]
Celý trh recyklace zastřešuje společnost EKO-KOM, ta má monopol v obchodování s informacemi o svozu a recyklaci obalů. Zajišťuje třídění a recyklaci obalů pro firmy prodávajících balené zboží.[4] Se sběrem dat o vyprodukovaném komunálním odpadu primárně zabývají dvě organizace. Předně Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a dále Český statistický úřad (ČSÚ).[10]
Pro usnadnění třídění odpadu bývají zejména na plastových výrobcích a obalech uvedeny recyklační symboly.
Proces recyklace odpadů začíná v každé domácnosti správným tříděním odpadu. Nedbalost při třídění odpadů vede ke zvyšování nákladů na jeho další zpracování, protože odpad se musí následně třídit na třídicích linkách, a to ručně.
Podle norem ČSN/EN 643 se třídí na cca 50 skupin materiálů, jako jsou noviny, časopisy, kancelářský papír, vlnitá lepenka, ořezky papíru atd.
Vytříděný papír se poté lisuje do balíků. Tyto balíky podle technických podmínek putují do papíren.
Ze sběrového papíru se vyrábí 100% nový papír anebo se přidává do směsi, vždy podle úrovně technologie jednotlivých papíren.
Plastové polyethylenové duté obaly zejména z drogistických obalů (HDPE)
Polyethylenové pásky (PE pásky)
Polypropylenové fólie (PP)
Zbytkové tvrdé plasty jako jsou plastové hračky, kanystry, květináče, kelímky apod.
Existuje řada jiných plastů, které pocházejí z průmyslové výroby a které se dále třídí a zpracovávají; pro příklad několik zkratek chemických či obchodních názvů: ABS, PA, PS, PUR, PVC apod.
Sklo se třídí na čiré a barevné, dále pak na ploché okenní sklo. Sklárny takto vytříděné sklo používají při výrobě nového, většinou obalového skla.
Biologicky rozložitelný odpad lze využít dvěma způsoby:
Recyklace má omezený počet cyklů, protože se recyklací postupně snižuje kvalita. Například úsporně recyklované PET lahve obsahují ftaláty.[11] Jindy to jsou třeba polyaromatické uhlovodíky v recyklátu.[12] Toxické látky z recyklátu se dostávají i do chovaných zvířat a jejich produktů.[13] V recyklátu se totiž toxiny akumulují.[14][15] Recyklovaný materiál obsahuje více chemikálií a většinou ve větší koncentraci.[16]
.jpg)
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
