rakouský šlechtic From Wikipedia, the free encyclopedia
Zikmund Berchtold z Uherčic, též Zikmund II. Samuel Cosinus hrabě Berchtold, německy Sigismund Berchtold (6. února 1834 Buchlovice[1] – 19. března 1900 Brgud[2][3][4]), byl rakouský šlechtic z rodu Berchtoldů z Uherčic a politik z Moravy, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
| Zikmund Berchtold z Uherčic | |
|---|---|
 Zikmund II. Berchtold z Uherčic | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1879 – 1899 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1871 – 1871 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Ve funkci: 1884 – 1896 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Člen uherské Sněmovny magnátů | |
| Ve funkci: ??? – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Str. konz. velkostatku Str. středního velkostatku Coroniniho klub |
| Narození | 6. února 1834 Buchlovice, Morava  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 19. března 1900 (ve věku 66 let) Brgud  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Kaple svaté Barbory u Buchlovic |
| Choť | (1860) Josefína Gabriela z Trauttmannsdorff-Weinsbergu (1835–1894) |
| Rodiče | Zikmund I. Berchtold z Uherčic (1799–1869) a Ludmila Wratislavová z Mitrowicz (1808–1869) |
| Děti | 1. Josefína (1862–1888) 2. Leopold (1863–1942) |
| Příbuzní | Zikmund Berchtold z Uherčic (vnuk) |
| Commons | Zikmund II. Berchtold z Uherčic |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Působil jako statkář v Buchlovicích.[3] Jeho otcem byl hrabě Zikmund I. Berchtold z Uherčic, matkou Ludmila Vratislavová z Mitrovic. Vystudoval gymnázium a pak lesnickou školu v Aschaffenburgu a uherském Mosonmagyaróváru. 8. července 1860 se jeho manželkou stala Josefina Gabriela Trautmannsdorf-Weinsberg. Měli dceru Josefinu Ludmilu Eleonoru a syna Leopolda Antonína Josefa Berchtolda. Když zemřela jeho matka Ludmila, převzal Zikmund správu panství Buchlov a Žeravice. Zaměřoval se na chov ušlechtilých koní. Pořádal prodejní výstavy koní.[5] Patřily mu též statky v Čechách a Uhersku. Díky tomu byl i členem uherské Sněmovny magnátů (horní nevolená komora uherského parlamentu).[4]
Byl veřejně a politicky činný. Roku 1858 získal titul c. k. komořího a 5. června 1884 titul tajného rady. Od 25. května 1877 byl komandérem Leopoldova řádu a hlavním porotcem u krajského soudu v Uherském Hradišti. Papež mu udělil Řád svatého Řehoře Velikého.[5][2][4]
V zemských volbách v září 1871 se stal poslancem Moravského zemského sněmu. Reprezentoval velkostatkářskou kurii, II. sbor. Na sněm se vrátil v zemských volbách v roce 1884 a mandát zde obhájil v zemských volbách v roce 1890.[6] Na zemském sněmu zastupoval Stranu středního velkostatku.[2]
Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1879 za velkostatkářskou kurii na Moravě. Mandát obhájil ve volbách roku 1885, volbách roku 1891 a volbách roku 1897. Rezignace byla oznámena na schůzi 18. října 1899. Pak ho nahradil Alfred Skene II.[7] Ve volebním období 1879–1885 byl zmiňován jako hrabě Sigismund Berchtold, c. k. tajný rada, komoří a statkář, bytem Buchlovice.[8] Zasedal v komisi pro státní dluhy. Zastával funkci viceprezidenta privilegované rakousko-uherské společnosti státní dráhy a byl předsedou konsorcia moravské transversální dráhy. Ministerstvo orby ho vyslalo jako zástupce pro chov koní na Moravě.[5]
Uvádí se jako konzervativní šlechtic.[9] List Das Vaterland ovšem po volbách v roce 1879 napsal, že ze čtyř konzervativních velkostatkářů zvolených na Moravě jen Egbert Belcredi je zároveň státoprávně orientován (tedy podporuje český státoprávní program), zbylí tři (včetně Berchtolda) nejsou státoprávně vyhranění.[10] Po volbách do Říšské rady roku 1885 se uvádí jako člen Coroniniho klubu, oficiálně nazývaného Klub liberálního středu, který byl orientován vstřícněji k vládě Eduarda Taaffeho.[11] V roce 1890 se uvádí jako poslanec bez klubové příslušnosti.[12] Po volbách roku 1891 je řazen do Strany středu.[13] Po volbách roku 1897 patřil do klubu Strany středního velkostatku.[14]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
