Zeno Kaprál (19. října 1941 Brno – 26. října 2020)[4][5] byl český básník, představitel brněnské bohémské generace šedesátých let a autor spirituální lyriky s důrazem na tradiční formy.
| Zeno Kaprál | |
|---|---|
| Narození | 19. října 1941 Brno |
| Úmrtí | 26. října 2020 (ve věku 79 let) |
| Povolání | básník, scenárista, učitel, televizní scenárista a dramaturg |
| Témata | poezie a televizní scenáristika |
| Ocenění | Cena města Brna (2005) |
| Manžel(ka) | Jarmila Kaprálová |
| Děti | Dora Kaprálová[1] Filip Kaprál[1] |
| Příbuzní | Alex Adolf Jelínek (dědeček)[2] Aleš Kaprál (strýc)[3] Zeno Kaprál (strýc)[2] |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Absolvoval pedagogickou školu v Karlových Varech, pracoval jako zeměměřič, hasič, učitel, knihovník a vychovatel v diagnostickém ústavu, v letech 1966 až 1996 byl zaměstnancem České pojišťovny v Brně.[6]
Časopisecky debutoval v roce 1957 a v roce 1962 vydal první sbírku Ploty. Po nástupu normalizace mohl publikovat poezii pouze v samizdatu. V roce 1992 vyšla kniha textů z tohoto období nazvaná Reinerův výbor podle editora Martina Reinera.[7] Jako externí scenárista spolupracoval s Českou televizí, byl tajemníkem brněnské organizace Obce spisovatelů. Obdržel Cenu Českého literárního fondu (1992) a Cenu města Brna (2005).[8] Žil v Brně a Strmilově.
Jeho dcerou je spisovatelka a publicistka Dora Kaprálová (* 1975). Starší syn Filip Kaprál (* 1972) konvertoval k islámu.[9]
- Ploty (1962)
- Reinerův výbor (1992)
- Růžová cesta (1995)
- Plané palposty (1998)
- Moje pojišťovna aneb V krajině arkadské (1999, fejetony)
- Ozvy kázní (2000)
- Glosy a maximy (2001)
- Namol střízliv (2002)
- Zeleň blankytu (2003)
- Pádlo stálosti (2003)
- Suché roráty (2004)
- Strmilovské listy (2007)
- Hrubá mezihra (2008)
- Říkadla pro tři holčičky a jednoho kluka (2014)
- Uvnitř vně (2014)
- Elegie naruby (2019) [10]
- Tříděný odpad (2020)[5]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
