Mons. Zdeněk Jiří Josef rytíř Chřepický z Modliškovic (uváděn též pod pseudonymy: Zdeněk Jiří Chřepický z Modliškovic, Zdeněk Jiří Chrzepiczky de Modlisskowicz, Zdeněk Jiří Křepický z Modliškovic na Smolotelích, Zdeněk Jiří Chržepicžky de Modlisskowicz či Zdeněk Jiří Chrzepiczky; 7. března 1677 – 16. května 1755) byl český katolický duchovní, teolog, náboženský spisovatel a pražský pomocný (světící) biskup.
| Jeho biskupská Milost Zdeněk Jiří Josef Chřepický z Modliškovic | |
|---|---|
| světící biskup pražský | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Arcidiecéze | pražská |
| Jmenování | 23. září 1743 |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 12. března 1701 Praha |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 7. března 1677 |
| Křest | 17. března 1678 Sedlec |
| Datum úmrtí | 16. května 1755 (ve věku 78 let) |
| Místo pohřbení | Kapitulní krypta |
| Národnost | Česká |
| Povolání | katolický kněz, katolický jáhen, kazatel, teolog a katolický biskup |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pocházel z jihočeského šlechtického rodu Chřepických z Modliškovic. Byl pokřtěn 17. března 1678 v Sedlci. Záhy se rozhodl pro dráhu duchovního. S bratrem Janem Václavem vstoupil na filozofickou fakultu v Praze. Vystudoval teologii a v letech 1702–1706 se stal duchovním správcem ve Vacově u Volyně. V letech 1715–1717 se stal sídelním kanovníkem litoměřické kapituly. Dne 28. prosince 1717 byl zvolen kanovníkem metropolitního pražského chrámu sv. Víta, na svůj litoměřický kanonikát rezignoval a 1. února 1718 byl instalován v Praze. V kapitule zastával úřad českého kazatele. Byl také jmenován děkanem kolegiátního kostela sv. Apolináře a kanovníkem boleslavským. V rozmezí let 1721–1722 byl od českých stavů zvolen do rektifikační komise. V roce 1729 v Praze vydal knížku: Ctnost a svatosti prvomučedníka sv. Štěpána dokonalý následovník… sv. Jan Nepomucký. V metropolitní kapitule dosáhl 11. února 1733 hodnost děkana a 30. června 1734 se stal kapitulním proboštem. Dne 16. října 1737 mu byl udělen titul tajného rady jako uznání jeho zásluh v úřadu probošta ve službách země. Již v roce 1733 koupil od Josefa Ladislava Morela z Letin lenní statek Smolotely v příbramském okrese.
V roce 1743 byl Marií Terezií odsouzen do „vyhnanství“ a dostal pokutu za to, že holdoval bavorskému kurfiřtovi Karlovi jako českému králi. Následkem toho prožil určité období mimo Prahu, když pobýval v Kajetánské zahradě u kaple Panny Marie za Strahovskou branou. Toto kdysi poutní místo se nacházelo v zahradě u dvora Kajetánka nedaleko břevnovského kláštera. Později byl vzat na milost. Dne 23. září 1743 byl jmenován světícím biskupem pražským a po návratu do Prahy přijal biskupské svěcení. Dne 26. května 1750 postoupil léno Smolotely své sestře Antonii, ovdovělé Santiniové-Aichlové za podmínky, že mu bude vyplácet roční plat dva tisíce zlatých rýnských. Zemřel 16. května 1755.
Pamatoval odkazem 10 tisíc rýnských zlatých na pražský chrám sv. Víta. Další odkazy byly určeny na Kajetány, kostely v Hostouni a kostel sv. Matěje v Šárce. Ve svatovítské kapitule působil v období svatořečení Jana Nepomuckého, jehož byl obzvláštním ctitelem, o čemž svědčí i spisek, který o Janu Nepomuckém vydal a mramorová balustráda, ozdobená čtyři stříbrnými alegorickými postavami znázorňující ctnosti, která je okolo hrobu světce v pražské katedrále. Toto nákladné dílo je prací staroměstského zlatníka Josefa Seitze. Zachoval se jeho portrét od Jana Rudolfa hraběte Šporka. Životopis se nachází v dílech Antonína Podlahy[1] a Milana Bubna[2].
- Regum Deliciae Panis Fortium a Christo Jesu Salvatore Mundi. [s.l.]: Wolffgang Wickhart, 1719.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
