Záporožská jaderná elektrárna
jaderná elektrárna na Ukrajině, největší v Evropě From Wikipedia, the free encyclopedia
Záporožská jaderná elektrárna (ukrajinsky Запорізька атомна електростанція, Запорізька АЕС, Zaporizka atomna elektrostancija) se nachází na jihovýchodě Ukrajiny u města Enerhodar v Záporožské oblasti. Elektrárna je svým výkonem první v Evropě a pátá na světě. Zdrojem pro chlazení je Kachovská přehrada, které dopomáhají dvě chladicí věže, dva rozstřikovací bazény a rozstřikovací kanály. Celkově se jedná o otevřený chladicí okruh ohrazený hrází. V těsné blízkosti jaderné elektrárny (asi 3 kilometry východně) se nachází také Záporožská tepelná elektrárna z let 1971–1977 (jejím primárním palivem je zemní plyn). Záporožská elektrárna provozuje stejné reaktory jako jaderná elektrárna Temelín.[1]
| Záporožská jaderná elektrárna | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Ukrajina |
| Umístění | Enerhodar |
| Stav | z důvodu protržení Kachovské přehrady dočasně mimo provoz |
| Začátek výstavby | Blok 1: 1. dubna 1980 Blok 2: 1. ledna 1981 Blok 3: 1. dubna 1982 Blok 4: 1. dubna 1983 Blok 5: 1. listopadu 1985 Blok 6: 1. června 1986 |
| Zprovoznění | Blok 1: 25. prosince 1985 Blok 2: 15. února 1986 Blok 3: 5. března, 1987 Blok 4: 14. března 1988 Blok 5: 27. října 1989 Blok 6: 17. září 1996 |
| Plánovaná životnost | 60 let |
| Vlastník | Energoatom |
| Zhotovitel | Atomstrojexport |
| Jaderná elektrárna | |
| Reaktory v provozu | 6 × 950 MW |
| Typ reaktorů | VVER-1000/320 |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 6000 MW |
| Roční výroba | 29 299 GW·h (2016) |
| Koeficient využití | 58,68% |
| Souřadnice | 47°30′30″ s. š., 34°35′30″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_станция.jpg)
Počátky elektrárny
Rozhodnutí postavit jadernou elektrárnu v Záporožské oblasti podle unifikovaného sovětského projektu jaderných elektráren s reaktory typu VVER-1000 přijala Rada ministrů SSSR v roce 1977. V roce 1979 byla započata výstavba pomocných zařízení a infrastruktury. V roce 1980 byl schválen technický projekt výstavby první etapy jaderné elektrárny sestávající ze 4 energetických bloků typu V320.
V roce 1980 začala výstavba samotných bloků. V letech 1984-1987 stihly být uvedeny do provozu čtyři energetické bloky a v roce 1988 byl přijat projekt rozšíření elektrárny zahrnující stavbu dalších dvou reaktorů identického typu.[2] V srpnu 1989 byl do sítě připojen blok č. 5. Spuštění šestého energetického bloku bylo plánováno na rok 1990 a jeho dokončenost dosahovala téměř 100%, ale kvůli vyhlášenému zákazu výstavby nových bloků v Ukrajinské svazové republice to nenastalo, jeho výstavba byla v roce 1990 zastavena. Po zrušení zákazu v roce 1993 se výstavba v letních měsících roku 1993 rozběhla a v roce 1995 byl blok připojen do sítě. Šestý blok dokončila Ukrajina sama.[3] Od uvedení šestého bloku do provozu v roce 1996 se Záporožská jaderná elektrárna stala největší jadernou elektrárnou v Evropě. Původně bylo zamýšleno vystavět ještě blok č. 7 a 8. Byly pro ně dokonce vytvořeny základy a přivezeny již vyrobené parogenerátory, které jsou stále uskladněny v elektrárně jako náhradní, tyto plány však zanikly s rozpadem Sovětského svazu.[4]
.jpg)
Technický popis
Elektrárna byla vybudována dle plánu čtyř tlakovodních reaktorů VVER 1000/320 společně s rozšířeným plánem o dva identické reaktory, každý o nominálním výkonu přibližně 1000 MW.
Reaktory 1 až 5 byly uvedeny do provozu v rozmezí let 1985–1989, poslední šestý blok bylo plánováno spustit v roce 1990, ale byl spuštěn až v roce 1996. Záporožská jaderná elektrárna se od svého spuštění stala první jadernou elektrárnou, která od svého spuštění vyrobila 1 bilion kWh elektřiny, stalo se tak 29. března 2015 v 11:40 hodin.[5]
Technologie výstavby
Při výstavbě bloků byl použit typizovaný návrh výstavby jaderných elektráren typu VVER-1000/320 (1 speciální budova na 4 bloky) za využití věžových stavebních jeřábů K10000, BK-1000, SKR-2200 a SKR-3500.
Modernizace
V roce 2017 proběhla modernizace třetího bloku [6] a v roce 2021 byla dokončena modernizace pátého bloku.[7] Modernizace rovněž umožňuje prodloužení provozu těchto bloků o 10 let.
Odstávka v roce 2014
28. listopadu 2014 v 19:24 byla vypnuta třetí jednotka. K odpojení došlo z důvodu poškození vinutí napěťového transformátoru napájecí sekce. Výpadek v elektrárně vedl k blackoutu v Oděse a Ternopilu. 5. prosince byla jednotka podle plánu připojena k síti.
Situace během války na Ukrajině
Brzy ráno dne 4. března 2022 byla během ruské invaze více než hodinu ostřelována, načež vypukl požár v nedaleké pětipatrové výcvikové budově. Zasažena byla oblast v blízkosti jednoho z reaktorů (vzdáleného asi 450 metrů od budovy), který byl sice v rekonstrukci a tedy mimo provoz, avšak obsahoval jaderné palivo. K jeho poškození však nedošlo. Záchranným složkám se požár podařilo dostat pod kontrolu a zcela uhasit. Podle ředitele elektrárny byla bezpečnost týkající se radiace zajištěna. Vzhledem k závažnosti situace Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) vyzvala k ukončení bojů u jaderné elektrárny. K útoku se vyjádřila i česká jaderná inženýrka Dana Drábová, podle níž ruští vojáci porušili ženevské konvence, neboť tím ohrozili civilní obyvatelstvo.[8][9][10][11][12][13][14]
V sobotu 5. srpna bylo dle ukrajinských tvrzení ruskými střelami zasaženo vysokonapěťové elektrické vedení.[15]
Dne 6. září 2022 přijela do Záporožské jaderné elektrárny Mezinárodní agentura pro atomovou energii na inspekci a rozhodla o tom, že na místě ponechá několik svých zaměstnanců.[16] Následně 8. září bylo opět v důsledku odstřelován narušeno elektrické vedení dodávající do nedalekého města Enerhodar elektrickou energii a zároveň přivádějící energii do elektrárny. Druhý den oznámil šéf MAAE Rafael Grossi, že elektrárna v důsledku trvání nepříznivé a nebezpečné situace odstaví poslední z funčních bloků.[17] O dva dny později se podařilo obnovit vedení a doplnit tak zdroje energie pro ochlazování jádra (vedle diesel generátorů).[18]
Dne 6. června 2023 došlo ke zničení hráze Kachovské přehradní nádrže. V důsledku toho hladina vody v Dněpru klesla na své minimum a to má vliv i na chladicí jezero jaderné elektrárny, jejíž čerpadla nejsou schopny čerpat vodu z tak nízké úrovně a proto i hladina v samotném jezeře klesá. Proto aktuální "vlastník" elektrárny Rosenergoatom poskytl mobilní vodní čerpadla ze Smolenské jaderné elektrárny, aby mohla být voda čerpána ze dna řeky.[19]
24. června 2023 vydala Mezinárodní agentura pro atomovou energii prohlášení, že její inspektoři našli na vnější perimetru elektrárny protipěchotní miny.[20] Přítomnost takových výbušnin v areálu je v rozporu s bezpečnostními standardy MAAE a pokyny pro jadernou bezpečnost. Vytváří další psychologický tlak na zaměstnance elektrárny.[21]
Dne 11. srpna 2024 vypukl v jaderné elektrárně požár, při kterém vyhořela chladící věž. Podle Kyjeva požár způsobili úmyslně Rusové zapálením velkého množství pneumatik nanošených do věže,[22] Moskva prohlásila, že oheň zažehl ukrajinský dronový útok.[23] Pád dronu na elektrárnu potvrdil i šéf MAAE Rafael Grossi.[24][25] Experti MAAE byli svědky silného tmavého kouře vycházejícího ze severní oblasti elektrárny. Nebyl nahlášen žádný dopad na jadernou bezpečnost.[22] Podle šéfa MAAE bude nutné chladicí věž zdemolovat, protože požár vážně poškodil betonovou strukturu věže.[26]
| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Začátek
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Záporoží-1 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 1. 4. 1980 | 10. 12. 1984 | 25. 12. 1985 | 2045 |
| Záporoží-2 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 1. 1. 1981 | 22. 10. 1985 | 15. 2. 1986 | 2046 |
| Záporoží-3 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 1. 4. 1982 | 10. 12. 1986 | 3. 5. 1987 | 2047 |
| Záporoží-4 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 1. 4. 1983 | 18. 12. 1987 | 14. 4. 1988 | 2048 |
| Záporoží-5 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 11. 1. 1985 | 20. 8. 1989 | 27. 10. 1989 | 2049 |
| Záporoží-6 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 1. 6. 1986 | 19. 10. 1995 | 16. 9. 1996 | 2056 |
| Záporoží-7 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | Záměr na výstavbu zrušen v roce 1990[4] | |||
| Záporoží-8 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | Záměr na výstavbu zrušen v roce 1990[4] | |||
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
