Zákon o obchodních korporacích

právní předpis From Wikipedia, the free encyclopedia

Zákon o obchodních korporacích je zkrácený název zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Jde o zákon, který zčásti nahradil dosavadní obchodní zákoník. Věnuje se především úpravě obchodních společností a družstev, obchodní závazkové právo je obsaženo v novém občanském zákoníku. Jeho hlavním autorem je Bohumil Havel.

Stručná fakta Předpis státu, Druh předpisu ...
Zákon o obchodních korporacích
Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
Předpis státu
Česko Česko
Druh předpisuzákon
Číslo předpisu90/2012 Sb.
Obvyklá zkratkaZOK, z. o. k.
Údaje
AutorParlament České republiky
Schváleno25. ledna 2012
Platnost22. března 2012
Účinnost1. ledna 2014
Související předpisy
občanský zákoník (Česko, 2012)
Zákon o mezinárodním právu soukromém
Oblast úpravy
obchodní právo
Zavřít

Poslanecká sněmovna jej schválila 16. prosince 2011, Senát 25. ledna 2012 a prezident republiky jej podepsal 20. února. Účinnosti zákon, stejně jako nový občanský zákoník, nabyl 1. ledna 2014.

Systematika

Zákon se člení na tři části s celkem osmi hlavami:

  1. Obchodní korporace
  2. Ustanovení závěrečná a přechodná
    • hlava I – odkaz na zapracované předpisy EU
    • hlava II – ustanovení přechodná
  3. Účinnost

Některé změny

Oproti původní úpravě v obchodním zákoníku se podrobněji věnuje výkonu funkce, otázkám odměňování, kontrole procesu rozhodování manažerů a jejich odpovědnosti za škodu, stejně jako otázkám družstev. Členové statutárního orgánu mají novou povinnost učinit všechny kroky k tomu, aby odvrátili hrozící úpadek firmy. Pakliže tak neučiní, může soud vyvodit jeho odpovědnost za úpadek a navíc i rozhodnout o jeho vyloučení z výkonu funkce na dobu tří let. Tato ustanovení platí i pro ty členy statutárních orgánů, kteří se nacházejí v zahraničí a fakticky se nepodílejí na řízení korporace v ČR.[1]

U společnosti s ručením omezeným snižuje nejnižší možný základní kapitál na 1 Kč z dosavadních 200 000 Kč. Další významnou změnou je možnost vytvořit více druhů podílů, se kterými se budou pojit různá práva a povinnosti. Podíl je také možné vtělit do cenného papíru - kmenového listu.

U akciové společnosti umožňuje zvolit mezi dualistickým (s představenstvem a dozorčí radou) a monistickým (pouze se správní radou) systémem vnitřní struktury. Akciová společnost má povinnost zřídit si internetové stránky.

Změny se týkají i veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti. Společník (v. o. s.), respektive komplementář (k. s.) nemusí od 1. ledna 2014 splňovat všeobecné podmínky pro provozování živnosti ani nemá povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. V neposlední řadě je výraznou změnou skutečnost, že předmětem vkladu může být kromě kapitálu také provedení práce nebo poskytnutí služby, pokud je tak stanoveno ve společenské smlouvě.

Novely

Zákon o obchodních korporacích byl novelizován zákonem č. 458/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).[2] Změny se dotkly zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách akciových společností (§ 448 z. o. k.). Tato novela nabyla účinnosti 14. ledna. 2017.

Další (tentokrát již o poznání rozsáhlejší) novela zákona o obchodních korporacích byla vyhlášena pod č. 33/2020 Sb. Účinnosti nabyla 1. ledna 2021.[3] Novela přináší zejména odstranění nepřesností či nejasností v textu dotčených zákonů, zjednodušení a transparentnost fungování obchodních korporací, odstranění nejasností týkajících se monistického systému vnitřní správy akciových společností a napomoci vyřešit problémy tzv. neaktivních společností.[4]

Reference

Literatura

Externí odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.