Yellowstonská kaldera
sopečná kaldera a supervulkán v USA From Wikipedia, the free encyclopedia
sopečná kaldera a supervulkán v USA From Wikipedia, the free encyclopedia
Yellowstonská kaldera je sopečná kaldera a supervulkán v národním parku Yellowstone, na severozápadě státu Wyoming, v USA. Hlavní rysy kaldery měří asi 55 × 72 km. [pozn. 1] Obrovská vulkanická struktura vznikla prostřednictvím posledních třech super-erupcí: Huckleberry Ridge Tuff (před 2,1 miliony let), Mesa Falls (před 1,3 miliony let) a Lava Creek (před 631 300 ± 4 300 lety).[1]
Yellowstonská kaldera | |
---|---|
Severovýchodní část kaldery s řekou Yellowstone River protékající Hayden Valley. | |
Vrchol | 2 805 m n. m. |
Poloha | |
Světadíl | Severní Amerika |
Stát | USA |
Pohoří | Skalnaté hory |
Souřadnice | 44°24′ s. š., 110°42′ z. d. |
Yelowstonská kaldera | |
Nejsnazší trasa | Autem / autobusem / pěšky |
Typ | supervulkán |
Erupce | před ~631 300 lety[1] |
Povodí | Yellowstone (přítok Mississippi) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V 80. letech byla kaldera zmapována na základě leteckého snímkování NASA, kde její rozměr byl naměřen zhruba 45 × 85 km.[3] Jedná se o činnou sopku, která za poslední dva miliony let několikrát vybuchla. Výbuch před přibližně 640 tisíci lety měl stupeň VEI 8. Asi se jednalo o dvojitý výbuch.[4] Teplota vody se na jednom vzdáleném místě snížila o 3 °C.[5] Aktivita je důsledkem rozlomení oceánské desky a jejího podsunutí pod americkou pevninu před přibližně 30 milióny let.[6]
Horká skvrna je místo v astenosféře (hloubka 80–220 km), kde se shromažďuje magma a stoupá vzhůru k zemskému povrchu. Nicméně zdroj této skvrny je stále nejasný. Někteří geovědci předpokládají, že yellowstonská horká skvrna je důsledkem lokální interakce mezi místními podmínkami v litosféře a plášťovou konvekcí ve svrchním zemském plášti. Jiná část odborníků se domnívá, že původ je naopak až ve spodním zemském plášti (plášťový chochol). V minulosti mohly být nedaleké trapy v povodí řeky Columbie součástí stejné horké skvrny. V období před 17–14 miliony let došlo v jejím povodí k rozsáhlému bazaltovému výlevu o objemu ~174 300 km³. Yellowstonská skvrna se neustále posouvá severovýchodním směrem, přičemž v době před 16 miliony let se nacházela ve stejném místě, kde se onen masivní výlev odehrál.
Alternativní teorie z roku 2018, navržená Virginskou polytechnickou univerzitou, s plášťovým chocholem nepočítá. Docentka geofyziky Ying Zhou dodává: „Neexistují důkazy o teplu proudícím ze zemského jádra, které by dodávalo energii sopce v Yellowstonu. Místo toho naše představa o podzemí ukazuje, že Yellowstonský vulkán vznikl v důsledku zanoření obrovské oceánské desky pod západní Spojené státy americké před 30 miliony let.“ V hloubce 400–650 km pod současnou kaskádovou linií sopek leží tedy abnormální podzemní struktura. Zanořená oceánská deska, zvaná Farallonská, se rozpadla na kusy, z nichž některé začaly klesat hlouběji do zemského pláště a vytlačovat horké horniny nahoru. Díky vzhůru proudící energii vznikly před 16 miliony let první vulkány.[7][8]
Yellowstonský supervulkán stále disponuje velkou magmatickou komorou, takže erupce v budoucnu by měly být teoreticky možné. Nicméně Americký úřad geologického průzkumu (USGC) výraznější erupci v dohledné době neočekává. Spíše počítá s hydrotermálními explozemi a se středně silnými až silnými zemětřeseními. V současné době je aktivita spíše na ústupu.[9]
Tektonické a sopečné pochody způsobí v oblasti zhruba 1–2 tis. otřesů za rok. Většina z nich je malá, zpravidla nedosahujíc více než 3,0 stupňů Richterovy stupnice. Příležitostně může dojít k nárůstu seismické činnosti. Například v roce 1985 se v průběhu několika měsíců zaznamenalo více než 3 tis. otřesů, přičemž v letech 1983–2008 vědci detekovali přes 70 menších zemětřesných rojů. USGC k tomu dodává, že jejich původ jsou tektonického původu (lokální zlomy) než pohybem magmatu.
V prosinci 2008 se situace opakovala. Pod severozápadním okrajem Yellowstonského jezera bylo během sedmi dnů zjištěno přes 500 otřesů a nejsilnější z nich měl 3,9 stupňů. Další zemětřesný roj se objevil o dva roky později v časovém rozmezí mezi zemětřesením na Haiti a zemětřesením v Chile. 30. března 2014 zasáhl národní park v Yellowstonu zemětřesení o síle 4,8 stupňů Richterovy stupnice, což je nejsilnější od února 1980. Během února 2018 se detekoval další roj s více než 300 otřesy.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.