Wesel

Wesel
	; znak
Poloha
Souřadnice	51°39′31″ s. š., 6°37′4″ v. d.
Nadmořská výška	23 m n. m.
Stát	Německo
Spolková země	Severní Porýní-Vestfálsko
Zemský okres	Wesel
Administrativní dělení	5 městských částí
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	122,617 km²
Počet obyvatel	60 241 (2012)
Hustota zalidnění	491,3 obyv./km²
Správa
Starosta	Ulrike Westkamp (SPD)
Oficiální web	www.wesel.de
Telefonní předvolba	(+49) 28 03, 28 59
PSČ	46483, 46485, 46487
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wesel je město v severozápadní části německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Je hlavním městem zemského okresu Wesel. Území města je rozděleno na 5 správních obvodů, mezi části města patří Lackhausen, Obrighoven, Ginderich, Feldmark, Fusternberg, Büderich, Flüren a Blumenkamp. Leží na soutoku řek Rýn a Lippe.

Stručná fakta Poloha, Souřadnice ...

Zavřít

Remove ads

Počátky města

První záznamy o městě sahají do 8. století, kdy se zde nacházelo francké sídlo. Od 12. století přešlo pod správu Klevského vévodství. V 15. století se stalo součástí Hanzy. V rámci Klevského vévodství představovalo druhé největší (hned po Kolíně nad Rýnem) celní překladiště. Bylo významným obchodím centrem a střediskem pro překládání a směnu zboží.

Novověk

V roce 1590 bylo město po čtyřletém obléhání obsazeno Španěly. Během osmdesátileté války se ve městě následně střídala vláda Španělů a Nizozemců. Roku 1672 obsadily město francouzské jednotky, vedené Ludvíkem II. Bourbonem, knížetem z Condé. V rámci dědictví připadlo město roku 1609 Hohenzollernům z Braniborského markrabství. Ti však až do roku 1678 nebyli schopni převzít kontrolu nad městem, což vyřešil až Nijmegenský mír. Ačkoli mělo město dobré opevnění, Prusové ho během sedmileté války vyklidili, a následně ho okupovali Francouzi. Na jejím konci bylo navráceno zpět Prusům. V 18. století byl pruským guvernérem města polní maršál Friedrich Wilhelm von Dossow. V rámci Schönbrunnské smlouvy bylo město roku 1805 postoupeno Francii. Francouzi následně zesílili opevnění města a postavili obdélná opevnění Citadelle Napoleon (v Büderichu) a Citadelle Bonaparte (na rýnském ostrově), které byly pojmenovány na počest Napoleona Bonaparte. Ačkoli spojenci vyhlásili roku 1813 nad městem blokádu, zůstalo pod správou Francie až do konce Napoleonských válek, kdy se stalo součástí pruské provincie Velkovévodství Dolní Porýní. Citadelle Napoleon byla následně přejmenována na Fort Blücher (na počest pruského maršála Gebharda Leberechta von Blüchera).

Druhá světová válka

Během druhé světové války se ve městě nacházely skladiště a spediční centra, což bylo důvodem spojeneckých náletů. Ve dnech 16., 17. a 19. února 1945 zažilo město bombardování, které zničilo 97 % budov. Zároveň došlo na rozkaz Wehrmachtu ke zničení mostů přes řeky Rýn a Lippe, aby se zabránilo spojencům v postupu. 10. března byl následně zničen i 1,9 km dlouhý železniční most přes Rýn, který byl do té doby posledním mostem v německých rukou. V rámci Operace Plunder čelilo město ostřelování spojeneckých vojsk a opětovného bombardování letouny RAF. Dne 23. března ve 21:00 shazoval každý z letců desetitunovou bombu, jednalo se tak o nejtěžší bomby shozené během druhé světové války. V následných spojeneckých bojích byl zraněn minimální počet lidí. V rámci Operace Varsity, největší vzdušné operace války, bylo do okolí města vysazeno 18 000 vojáků. V tu dobu podléhalo již město útoku speciálních jednotek Spojeného království. Spojenecké jednotky následně překročily Rýn v pozemních transportérech. Od roku 1939 se populace z počátečních 25 000 snížila na 1 900 (v roce 1945). Roku 1946 se město stalo součástí spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko.

Remove ads

Berlínská brána
Willibrordi-Dom (katedrála)
Weselská citadela
Televizní vysílač – s výškou 320,08 m je jedním z nejvyšších vysílačů v Německu

Ve městě se nachází hlavní nádraží a železniční stanice Wesel-Feldmark. Železnice spojuje Wesel s městy Oberhausen, Duisburg, Düsseldorf, Kolín nad Rýnem a Mönchengladbach.

Seznam starostů města od roku 1808 (od roku 1896 zvaných "primátor"):

1808–1814: Johann Hermann Westermann
1814–1840: Christian Adolphi
1841–1862: Franz Luck
1863–1870: Wilhelm Otto van Calker
1870–1873: Heinrich Bang
1873–1881: Carl Friedrich August von Albert
1881–1891: Caspar Baur
1891–1902: Josef Fluthgraf
1903–1931: Ludwig Poppelbaum
1931–1933: Emil Nohl
1933–1945: Otto Borgers
1945: Jean Groos
1945: Wilhelm Groos
1946–1947: Anton Ebert (CDU)
1947–1948: Paul Körner (CDU)
1948–1952: Ewald Fournell (CDU)
1952–1956: Helmut Berckel (CDU)
1956–1966: Kurt Kräcker (SPD)
1967–1969: Willi Nakaten (SPD)
1969–1979: Günther Detert (CDU)
1979–1984: Wilhelm Schneider (SPD)
1984–1989: Volker Haubitz (CDU)
1989–1994: Wilhelm Schneider (SPD)
1994–1999: Bernhard Gründken (SPD)
1999–2004: Jörn Schroh (CDU)
od 2004: Ulrike Westkamp (SPD)

Remove ads

Derick Baegert (cca 1440–1509), malíř
Jan Joest (1455–1519), malíř
Hans Lippershey (1550–1619), vynálezce dalekohledu
Peregrine Bertie, 12. baron Willoughby de Eresby (1555–1601), anglický diplomat a voják
Peter Minnewitt (1580–1641), zakladatel Nového Amsterdamu, později přejmenovaného na New York
Johann Friedrich Welsch (1796–1871), malíř
Konrad Duden (1829–1911), autor prvního vydání slovníku Duden
Friedrich Geselschap (1835–98), malíř
Ida Tacke (1896–1978), objevitelka chemických prvků rhenia a technecia
Joachim von Ribbentrop (1893–1946), ministr zahraničních věcí nacistického Německa (1938–1945)
Marlis Jermutus (1942–), malíř a hudebník
Dieter Nuhr (1960–), komik
Martin Bambauer (1979–), kostelní hudebník

Remove ads

Hagerstown, Maryland, USA (od 1952)
Felixstowe, Anglie, Spojené království (od 1972)
Salzwedel, Sasko-Anhaltsko, Německo (od 1990)
Kętrzyn, Polsko (od 2002)
Kars, Turecko

Obrázky, zvuky či videa k tématu Wesel na Wikimedia Commons
Oficiální stránky