Bádensko-Württembersko

Bádensko-Württembersko (německy Baden-Württemberg) je jedna ze 16 spolkových zemí Německa. Zaujímá jihozápadní část státního území; hraničí se Švýcarskem a s Francií. Jak co do rozlohy (přes 35 000 km²), tak do počtu obyvatel (10,7 milionu) je třetí největší spolkovou zemí. Hlavním městem je historická württemberská metropole Stuttgart.

Země Bádensko-Württembersko Land Baden-Württemberg
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Stuttgart
Souřadnice	48°32′16″ s. š., 9°2′28″ v. d.
Rozloha	35 751,7 km²
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	11 069 533 (2018)
Hustota zalidnění	309,6 obyv./km²
Jazyk	němčina (úřední), alemánské dialekty
Náboženství	Římskokatolická církev (37 %), protestantství (34 %), islám (6 %)
Správa regionu
Stát	Německo Německo
Druh celku	spolková země
Podřízené celky	4 vládní obvody s 35 zemskými okresy a 9 městskými okresy
Vznik	25. dubna 1952
Předseda vlády	Winfried Kretschmann (Svaz 90/Zelení)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	DE-BW
Oficiální web	www.baden-wuerttemberg.de
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny

Bádensko a Württembersko před rokem 1945

Historické části

Bádensko-Württembersko se rozkládá převážně na území středověkého kmenového vévodství Švábska, ovšem severní část náležela ke kmenovému vévodství Franky. Dle pozdějšího historického členění zahrnuje tato spolková země historické země Bádensko, Württembersko a Hohenzollernsko.

Vznik současné spolkové země

Bádensko-Württembersko vzniklo dne 25. dubna 1952 sloučením tehdejších spolkových zemí Bádenska, Württemberska-Bádenska a Württemberska-Hohenzollernska na základě výsledků referenda v těchto spolkových zemích. Až do 31. srpna 1955 byl součástí této země zemský okres Lindau, náležející do roku 1945 k Bavorsku.

Politika

Ministerský předseda Winfried Kretschmann v zemském sněmu Bádenska-Württemberska (2013)

Spolková země Bádensko-Württembersko má zemskou vládu složenou z ministrů, kterým jsou podřízeni státní tajemníci a úřednický aparát. Šéfem vlády je ministerský předseda (Ministerpräsident). V Bádensku-Württembersku měl po roce 1945 tradičně převahu měšťansko-konzervativní politický směr. V zemském parlamentu měla od roku 1953 většinu Křesťanskodemokratická unie (CDU). Ztratila ji až v zemských volbách roku 2011, po kterých přešel úřad ministerského předsedy na Winfrieda Kretschmanna, politika strany Svaz 90/Zelení.

Ministerští předsedové Bádenska-Württemberska
Č.	Jméno	Narození/úmrtí	Strana	V úřadu od	V úřadu do
1	Reinhold Maier	1889–1971	FDP/DVP	1952	1953
2	Gebhard Müller	1900–1990	CDU	1953	1958
3	Kurt Georg Kiesinger	1904–1988	CDU	1958	1966
4	Hans Filbinger	1913–2007	CDU	1966	1978
5	Lothar Späth	1937–2016	CDU	1978	1991
6	Erwin Teufel	* 1939	CDU	1991	2005
7	Günther Oettinger	* 1953	CDU	2005	2010
8	Stefan Mappus	* 1966	CDU	2010	2011
9	Winfried Kretschmann	* 1948	Svaz 90/Zelení	2011

Ministerský předseda let 1952-1953 Reinhold Meier zastupoval uskupení FDP/DVP (Freie Demokratische Partei/Demokratische Volkspartei), tedy Svobodná demokratická strana/Demokratická lidová strana. DVP posléze působila pouze ve Východním Německu (v Německé demokratické republice).

Kultura a školství

V Heidelbergu se nachází nejstarší univerzita v Německu, Univerzita Ruprechta Karla.

Galerie

• 
  Zámek v Ludwigsburgu
• 
  Mlýn v obci Tripsdrill

Administrativní členění

Vládní obvody

Bádensko-Württembersko se člení na 4 vládní obvody

• Freiburg
• Karlsruhe
• Stuttgart
• Tübingen

Městské a zemské okresy

Výše jmenované 4 vládní obvody se dále člení na 9 městských okresů

Baden-Baden (BAD) Freiburg im Breisgau (FR) Heidelberg (HD) Heilbronn (HN) Karlsruhe (KA)

Mannheim (MA) Pforzheim (PF) Stuttgart (S) Ulm (UL)

a 35 zemských okresů

Alba-Dunaj (Alb-Donau-Kreis; UL) Biberach (BC) Böblingen (BB, LEO) Bodamské jezero (Bodenseekreis; FN) Breisgau-Vysoký Schwarzwald (Breisgau-Hochschwarzwald; FR) Calw (CW) Emmendingen (EM) Enz (Enzkreis; PF) Esslingen (ES, NT) Freudenstadt (FDS, HOR) Göppingen (GP) Heidenheim (HDH) Heilbronn (HN) Hohenlohe (Hohenlohekreis; KÜN, ÖHR) Karlsruhe (KA) Kostnice (Konstanz; KN, BÜS) Lörrach (LÖ) Ludwigsburg (LB, VAI)

Mohan-Tauber (Main-Tauber-Kreis; TBB, MGH) Neckar-Odenwald (Neckar-Odenwald-Kreis; MOS, BCH) Ortenau (Ortenaukreis; OG, BH, LR, KEL, WOL) Ostalb (Ostalbkreis; AA, GD) Rastatt (RA, BH) Ravensburg (RV) Rems-Murr (Rems-Murr-Kreis; WN, BK) Reutlingen (RT) Rýn-Neckar (Rhein-Neckar-Kreis; HD) Rottweil (RW) Schwäbisch Hall (SHA, CR) Schwarzwald-Baar (Schwarzwald-Baar-Kreis; VS) Sigmaringen (SIG) Tübingen (TÜ) Tuttlingen (TUT) Waldshut (WT) Zollernalb (Zollernalbkreis; BL, HCH)

Města

Největší města Bádenska-Württemberska dle počtu obyvatel v roce 2008:

Stuttgart (591 550) Mannheim (307 640) Karlsruhe (283 959) Freiburg im Breisgau (214 716) Heidelberg (142 889) Heilbronn (121 416) Ulm (120 371) Pforzheim (118 805) Reutlingen (112 099) Esslingen (92 261) Ludwigsburg (87 703) Tübingen, Tubinky (83 310) Villingen-Schwenningen (81 921) Konstanz, Kostnice (80 980) Aalen (67 125) Schwäbisch Gmünd (61 391) Sindelfingen (61 241) Offenburg 58 769 Friedrichshafen (58 058) Göppingen (57 836) Baden-Baden (54 454) Waiblingen (52 926) Heidenheim (49 784) Ravensburg (49 073) Rastatt (47 710)

Lörrach (46 860) Albstadt (46 677) Böblingen (46 322) Leonberg (45 535) Singen (45 420) Fellbach (44 010) Filderstadt (43 731) Lahr/Schwarzwald (43 683) Weinheim (43 272) Bruchsal (42 911) Rottenburg am Neckar (42 899) Scheer (42 832) Bietigheim-Bissingen (42 022) Nürtingen (40 552) Kirchheim unter Teck (39 923) Schorndorf (39 323) Ettlingen (38 987) Leinfelden-Echterdingen (37 055) Schwäbisch Hall (36 660) Backnang (35 666) Sinsheim (35 366) Tuttlingen (34 960) Balingen (34 338) Kehl (34 330) Ostfildern (33 714)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bádensko-Württembersko na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Bádensko-Württembersko ve Wikislovníku
• Bádensko-Württembersko na OpenStreetMap
• (německy) Webportal Bádensko-Württembersko

Portály: Německo