Vysoký
vesnice v okrese Liberec v Libereckém kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Vysoký (do roku 1946 a německy Hohenwald)[1][2] je bývalá osada na severu České republiky ve Frýdlantském výběžku Libereckého kraje. Vlastní osada se nachází jižně od Heřmanic, v údolí mezi Lysým vrchem (643 m n. m.) a obcí Albrechtice u Frýdlantu. Dne 30. října 1610 se započalo s psaním zdejší obecní kroniky.[3] Mezi dvěma světovými válkami (v letech 1918 až 1938) fungovaly v osadě dvě hospody, jeden obchod a jeden pokrývač. V období od roku 1934 do roku 1945 stálo ve Vysokém 31 domů, jež obývalo celkem 150 obyvatel.[4]
| Vysoký | |
|---|---|
.jpg) zřícenina větrného mlýna | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá osada |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°51′59″ s. š., 15°0′26″ v. d. |
  Vysoký | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 2031 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Samostatnost osady skončila roku 1952, kdy byla spolu s Kristiánovem začleněna do Heřmanic. O osm let později došlo ke zrušení heřmanického národního výboru a obec se stala součástí Dětřichova. Jím byla až do roku 1986, kdy přešla pod Frýdlant. Po sametové revoluci v listopadu 1989 se obec Heřmanice roku 1990 opět osamostatnila.[4]
O vzniku osady pojednává pověst, podle níž na přelomu 15. a 16. století pořádala majitelka místního frýdlantského panství Kateřina z Redernu pořádat velkou štvanici. Během ní se dostala až na vrchol Vysoký. Ten byl tehdy zalesněn obtížně neprostupnými hvozdy a jen několik uhlířů a dřevařů v těchto místech obývalo své chatrče a v lese hospodařilo. Poblíž obce bublal čistý pramen. Voda z něj lovcům zachutnala a Kateřina se rozhodla, že na vrcholu kopce založí osadu. Po návratu do Frýdlantu povolala stavitele z Nového Města pod Smrkem, aby kolem bublajícího pramene postavil třináct domů jako základ pozdější osady Vysoký. Výstavbu domů Kateřina pečlivě sledovala. Protože však byla s průběhem stavby nespokojená, kritizovala stavitele připomínkami a výčitkami, až ten si kvůli tomu vzal život.[3]
Na Lysém vrchu stával větrný mlýn, který zde v místech trvalého proudění větru postavil Eduard Zückler. Stavbu dokončil roku 1830 a mlýn byl v provozu do roku 1866, kdy jej zpustošilo procházející pruské vojsko, které tudy mašírovalo během bojů prusko–rakouské války. Ke konci 19. století došlo k přestavbě torza mlýna na 13 metrů vysokou rozhlednu. Po druhé světové válce vlivem odsunu původního zdejšího německého obyvatelstva stavba chátrá. Okolo mlýna se na počátku 21. století vybudovaly větrné elektrárny.[5] Objekt mlýna je kulturní památkou České republiky.[6]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
