Vratislav Karel Novák

Vratislav Karel Novák (13. prosince 1942 Praha – 12. února 2014 Jablonec nad Nisou) byl český sochař, šperkař a vysokoškolský pedagog.

Vratislav Karel Novák
Narození	13. prosince 1942 Praha Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí	12. února 2014 (ve věku 71 let) Jablonec nad Nisou Česko Česko
Povolání	klenotník, sochař, vysokoškolský učitel, učitel, typograf, fotograf, designér šperků, výtvarník a designér
Děti	Kateřina Nora Nováková
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Narodil se v pražské rodině právníka. V letech 1957–1961 vystudoval střední průmyslovou školu bižuterní v Jablonci nad Nisou, obor rytí kovů. Ve studiu pokračoval v letech 1961–1967 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru pro umělecké zpracování kovů u profesora Jana Nušla. Zalíbilo se mu Jablonecku, kde začal svou kariéru sochaře a šperkaře. Mnohá léta bydlel na bývalé faře kostela sv. Ducha v Rýnovicích, bývalou márnici si adaptoval na ateliér. V letech 1990–2007 učil jako profesor VŠUP v Praze, kde vedl ateliér nově nazvaný Kov a šperk. V období 2008 - 2014 vedl ateliér design kovu a šperku na UUD ZČU v Plzni nynější Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara. Jako šperkař a sochař se věnoval tvorbě šperků a objektů na nahém těle (Body art), světelných nebo pohyblivých objektů tzv. kinetismu, jimiž si vydobyl světové uznání.

Byl třikrát ženat, z prvního manželství se šperkařkou Karlou Šourkovou měl syna Ondřeje, který se věnuje překladatelství. Z druhého manželství s historičkou průmyslového designu Janou Pauly měl dceru Kateřinu, která je historička umění a věnuje se uměleckému řemeslu jako kurátorka Severočeského muzea v Liberci. Potřetí se oženil s jabloneckou šperkařkou Ludmilou Šikolovou a měl s ní Filipa a Lenku.

Dílo

Metronom

2009: Nakloněné kruhy

Svými díly je zastoupen ve dvou desítkách muzeí a galerií v Česku, Německu a Rakousku. Z jeho početného díla jsou nejznámější:

Kinetické objekty na veřejných prostranstvíchː

• Meteorologická družice (1978) - první kinetická instalace byla kvůli špatnému technickému stavu znovuobjevena v České Lípě. Objekt pochází z roku 1978, nachází se na sídlišti Pod Holým vrchem a nese název Meteorologická družice (případně Meteorologická stanice, či Nebeská sféra^[1]). Jakožto anonymní dílo působící obyvatelům sídliště svým hlukem potíže mělo být odstraněno, díky iniciativě Vetřelci a volavky (zaměřuje se na „normalizační“ umění ve veřejném prostoru) se podařilo určit autora a dílo zachránit.^[2]

• Pošuk vlajkohonosný (1988) - železná konstrukce starého secího stroje se závažím a vlajkovým stožárem se zavěšeným dámským kombiné; před kostelem sv. Anny v Jablonci nad Nisou

• Pražský metronom (1991) - ocelová konstrukce na elektrický pohon; na místě Stalinova pomníku v Praze na Letné^[3]

Kinetické šperky-objekty: stříbrné nebo ocelové zpravidla drátěné konstrukce, mj. s ptačími peříčky, zastoupeny ve sbírkách českých: Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, Moravské galerie v Brně, Muzea českého ráje v Turnově