Vraní skály
skalní věže v Lužických horách From Wikipedia, the free encyclopedia
Vraní skály (německy Rabensteine, v horolezeckém slangu nazývané někdy též Krkavčí skály) se nacházejí v nejvýchodnější části Chráněné krajinné oblasti Lužické hory u Horního Sedla, části města Hrádek nad Nisou v okrese Liberec ve stejnojmenném kraji. Jedná se o skupinu pískovcových skalních věží, z nichž nejznámější je Fellerova věž. Dalšími jsou Šachtové věže (východní a západní), Krkavec, Krkavcová, Krkavčí hnízdo, Hruška a Malá hruška.[1]
| Vraní skály | |
|---|---|
 Šachtové věže ve skupině Vraních skal | |
| Geomorfologický tvar | skalní věže |
| Střední výška | 500 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Lužické hory (Lužický hřbet) |
| Sousední jednotky | Ještědsko-kozákovský hřbet, Žitavská pánev |
| Stát |  Česko |
  Vraní skály | |
| Horniny | pískovec |
| Souřadnice | 50°49′9″ s. š., 14°49′26″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografická poloha
Vraní skály se nacházejí v nadmořské výšce zhruba 500 metrů[2] na území podcelku Lužický hřbet ve východní části geomorfologického celku Lužické hory, s nímž zde na severu sousedí Žitavská pánev a na jihovýchodě Ještědsko-kozákovský hřbet. Skály se tyčí nad Krásným dolem prakticky uprostřed linie, která směřuje od Popovy skály na severozápadě k Horním skalám na jihovýchodě, a to vždy ve vzdálenosti přibližně 1 km od uvedených skalních útvarů.[1][2]
Geologie
Vraní skály jsou tvořeny velmi pevnými pískovci, utvářenými v období cenomanu, před necelým stem miliónů let. Pískovcové skalní tvary jsou doplněny slepencovými polohami s čedičovou výplní a železitými inkrustacemi a na jižní straně stěn jsou rozbrázděny kolmými a vodorovnými puklinami. Podle některých hypotéz ke zpevnění zdejšího pískovce mohla přispět čedičová hornina, která původně vyplňovala podélnou rozsedlinu uprostřed skalního masívu.[2]
K věžím Vraních skal se začala upínat pozornost horolezců již na konci 19. století. První výstup na nejmohutnější skalní věž uskutečnil 17. června 1894 žitavský profesor Theodor Feller spolu s Adolfem Gahlerem a Ferdinandem Siegmundem.[2] Zmíněná věž od té doby nese Fellerovo jméno. Nejednalo se však o horolezecký výstup, k dosažení vrcholu byl použit provazový žebřík. Skutečný horolezecký prvovýstup uskutečnili až Karl Kirchhof a Franz Salomon o deset let později, 21. května 1904.[2]
Ve skupině Vraních skal je vyznačeno téměř devět desítek lezeckých cest, od nejlehčích až po stupeň VIII UIAA. Přímo na Fellerově věži, která je z morfologického i historického hlediska považována za horolezecky nejcennější skalní věž v oblasti Lužických hor, je vyznačeno celkem 24 lezeckých cest obtížnosti IV až VIIc.[3]
Fellerova věž
Detail struktury Vraních skal
Fellerova věž a Hruška (vpravo)
Východní Šachtová věž
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
