Volskové

Volskové nebo Voluskové (lat. Volsci) byl ve starověku italický kmen, který sídlil v jihovýchodní části Latia, v povodí řeky Liri. Z této hornaté krajiny na pomezí Abruzza se patrně stěhovali na západ do nížiny, kde se dostali do konfliktu s Římany. Podle Tita Livia se střetli už s pololegendárním králem Tarquiniem^[1] a později ještě několikrát. Kolem roku 300 př. n. l. si Římané Volsky – jako poslední na Apeninském poloostrově – nakonec podrobili a udělili jim status „spojenců“ a římské občanství.

Mapa území Volsků (červeně jsou jejich města)

Coriolanus

Jedno z těchto střetnutí souvisí s legendárním hrdinou a římským generálem Coriolanem, který získal své čestné cognomen za to, že roku 493 př. n. l. dobyl volské město Corioli. Když musel z Říma uprchnout, uchýlil se k volskému vůdci Tullovi Aufidiovi do Antia (dnes Anzio) a přesvědčil ho, aby Římu vyhlásil válku. Když oblehli Řím, konsulové vyslali posly se žádostí o mír, kterou Coriolanus odmítl. Coriolanova matka a manželka ho však uprosily a válka tak skončila. Tento příběh je základem pro Shakespearovu tragédii Coriolanus.

Území a jazyk

Mezi volská města patrně patřilo Anzio, Velletri nebo Arpino. Volskové hovořili italickým jazykem, blízkým umbrijštině a vzdálenějším vůči latině, v němž se však zachovalo jen několik krátkých nápisů.

Slavní Volskové

• Tullus Aufidius, legendární náčelník Volsků v 5. století př. n. l.
• Marcus Tullius Cicero, rodák z Arpina
• Gaius Marius († 86 př. n. l.), římský generál a politik, rodák z Arpina
• Augustus (63 př. n. l. – 14 n. l.), římský císař, který v mládí žil ve Velletri a možná se tam i narodil.

Odkazy

Reference

1. Livius, Ab urbe condita, 1.53.

Literatura

• Encyklopedie antiky. Academia: Praha 1973, str. 681
• Ottův slovník naučný, heslo Volskové. Sv. 26, str. 943