Remove ads
český hudební skladatel, sbormistr, varhaník a vynálezce From Wikipedia, the free encyclopedia
Vojtěch Hlaváč, Войтех Иванович Главач[1], také Hlavac nebo Hlawatsch (23. března 1849, Ledeč nad Sázavou[2] – 19. března 1911, Petrohrad[3][pozn. 1]) byl český varhaník, skladatel, dirigent a vynálezce působící převážně v Rusku.
Vojtěch Hlaváč | |
---|---|
Vojtěch Hlaváč (1887) | |
Narození | 23. března 1849 Ledeč nad Sázavou, Čechy Rakouské císařství |
Úmrtí | 22. března 1911 (ve věku 61 let) Petrohrad Ruské impérium |
Místo pohřbení | Vyborgskoe Catholic cemetery |
Národnost | česká |
Povolání | varhaník, dirigent, hudební skladatel a vynálezce |
Ocenění | Řád sv. Anny 3. třídy Řád sv. Stanislava 3. třídy |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Studoval na Varhanické škole v Praze u Františka Blažka a Josefa Krejčího. Ve studiu pokračoval na varhanické škole v Paříži. Krátce učil v Banátu v Oravici na jihu dnešního Rumunska a poté se stal sbormistrem německého pěveckého sdružení v nedalekém Vršaci (dnes na území Srbska). Byl povolán k vojenské službě do Vídně. Stal se plukovním kapelníkem, ale záhy zběhl do Ruska, kde získal v Petrohradě postavení varhaníka carské italské opery a soukromě vyučoval hudbu.
V roce 1882 odešel do Pavlovska, kde se stal dirigentem orchestru Uměleckého klubu. Po návratu do Petrohradu v roce 1888 založil univerzitní symfonický orchestr a sbor a studentský dechový orchestr. Do repertoáru zařazoval i díla českých skladatelů a zasloužil se tak o propagaci české hudby v Rusku.
Mezi ruskou šlechtou si získal si velkou oblibu a byl zván do šlechtických sídel jako koncertní mistr i jako pedagog. V roce 1893 působil jako hudební inspektor v ústavu prince z Oldenburku a v roce 1895 také v obdobném zařízení princezny z Oldenburku.
V letech 1890–1892 absolvoval studijní cestu po ruských školách a podílel se na vypracování osnovy státního hudebního školství. Na Všeruské výstavě v Nižním Novgorodě, která se konala v roce 1896, řídil sto koncertů. Od roku 1900 až do své smrti byl varhaníkem dvorního orchestru v Petrohradě. Byl jmenován carským dvorním sólistou a kapitánem orchestrů ruského námořnictva. Za svou činnost v Rusku byl mnohokrát vyznamenán vysokými řády.
V roce 1880 navrhl zdokonalené koncertní harmonium, které mělo 31 rejstříků, rozsah rozšířený o jednu oktávu a další technická vylepšení. Nástroj postavila stuttgartská firma „Schiedmayer und Söhne“ a Hlaváč s ním podnikal koncertní turné po Německu, Itálii a Anglii. Později s tímto nástrojem vystupovala i jeho dcera, zpěvačka Zora Hlaváčová. V sezóně 1897–1898 jej představila i v Čechách.
Na své cestě po Itálii se seznámil s úpravou klavíru, která umožňovala libovolně prodlužovat tón opakovanými slabšími údery zvláštních malých kladívek. Vynalezl další technické zlepšení a takto upravený nástroj nazval Armonipiano. Pro tento nástroj komponoval některé své operní transkripce i Ferenc Liszt[5], jinak se však neujal.
S oběma nástroji se s velkým úspěchem zúčastnil světových výstav v Paříži (1889), Chicagu (1893) a Mezinárodní výstavy v Antverpách (1899), nejen jako vynálezce, ale i jako virtuóz na tyto nástroje.
Neprovedena zůstala komická opera Oblava. Upravil řadu skladeb světových skladatelů pro své Armonipiano.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.