Vltavská kaskáda

Vltavská kaskáda je soustava devíti vodních děl na řece Vltavě, vybudovaných po etapách mezi lety 1930 a 1992. Do Vltavské kaskády patří přehrada zadržující největší objem vody z českých nádrží (Orlík) i přehrada největší co do plochy hladiny (Lipno).

Hráz vodní nádrže Lipno při povodních v roce 2002

Vodní elektrárny v přehradách kaskády produkují elektrický výkon až 750 MW.

Přehled přehrad

Říční km	Přehradní jezero	Výstavba	Nadmořská výška [pozn. 1] m	Rozloha km²	Délka km	Šířka km	Maximální hloubka m	Objem tis. m³	Vodní elektrárna	Plavební komora
329,540	Lipno I	1952–1959	725,6	48,70	48,0	10,0	21,5	306 000	VE Lipno I	není
319,120	Lipno II	1952–1959	563,4	0,33	7,0		11,5	1 685	VE Lipno II	není
210,390	Hněvkovice	1986–1992	370,1	2,68			27,0	21 100	VE Hněvkovice	dokončena v r.2010
200,405	Kořensko	1986–1991	353,6						VE Kořensko	PK Kořensko
144,700	Orlík	1954–1966	353,6	27,30	68,0		74,0	720 000	VE Orlík	PK Orlík[pozn. 2]
134,730	Kamýk	1956–1962	284,6	1,95	10,0		17,0	12 800	VE Kamýk	PK Kamýk
91,694	Slapy	1951–1954	270,6	13,92	43		58,0	270 000	VE Slapy	PK Slapy[pozn. 3]
84,440	Štěchovice	1937–1945	219,4	1,14	9,4		22,5	11 200	VE Štěchovice	PK Štěchovice[pozn. 4]
71,325	Vrané	1930–1936	200,1	2,51	13,0		9,7	11 100	VE Vrané	PK Vrané

Historie

První jezy na Vltavě byly stavěny už za Ferdinanda I., spolu s dalšími úpravami zlepšujícími splavnost.

V letech 1640–1643 strahovské opatství na žádost Ferdinanda III. odstranilo skalisko Horní slap, které nebezpečně zasahovalo do poloviny řečiště. Na zbytku skály byl na památku vztyčen Ferdinandův sloup, zvaný též Solný. V roce 1722 k němu přibyla socha svatého Jana Nepomuckého, po níž Svatojánské proudy získaly jméno. Obě památky byly přemístěny pod hráz Slapské nádrže poblíž budovy elektrárny.

První ucelený projekt usplavnění Vltavy mezi Mělníkem a Českými Budějovicemi zpracovala roku 1894 firma Lanna a Vering. V té době byla Vltava hojně využívaná pro voroplavbu a klasickou plavbu, zejména přepravu dřeva, kamene a soli.

Po první světové válce se objevuje námět na postavení dvou vysokých přehrad, u Slap a u Orlíku. Nový, energetický zájem se dostal do střetu s dosavadními hospodářskými zájmy. První dvě vodní díla kaskády, Vrané a Štěchovice, byla budována ve 30. letech 20. století, ještě s ohledem na plavební účely.

Význam

Ačkoliv účelem výstavby prvních děl Vltavské kaskády byla výroba elektrické energie, po druhé světové válce byla upřednostněna akumulační funkce a z ní vyplývající nadlepšení průtoků na Vltavě a na dolním Labi^[1].

Vltavské nádrže mají význam především energetický (výroba el. energie v hydroelektrárnách, zejména při špičkovém odběru) a ochranný před povodněmi. ^[2]

Vedlejšími přínosy jsou usplavnění některých částí Vltavy, stabilizace hladiny pro odběr vody k průmyslovým účelům i pro výrobu pitné vody a dále vytvoření nových rekreačních míst. Vodní hospodaření na Vltavě umožňuje též ovlivnit splavnost Labe pod Mělníkem.

Kaskáda je podle platného manipulačního řádu schopna zcela zastavit povodeň do velikosti dvacetileté vody a povodně větší zmírnit (transformovat). Například během povodně v roce 2002, byl max. přítok do VD Orlík v hodnotě 3900 m³·s⁻¹, překračující úroveň tisícileté povodně, snížen transformací na VD Orlík o 800 až 900 m³·s⁻¹.^[3] Taky technické řešení a architektura přehrad je předmětem obdivu.

Výstavba přehrad však znamenala také zničení jedinečných přírodně i historicky cenných míst, například Svatojánských proudů a mnoha vesnic i osad; ukončila taky tradiční vltavskou voroplavbu. Výstavbou se stabilizovala teplota řeky pod přehradami, takže v Praze už Vltava v zimě obvykle mimo slepá ramena nezamrzá, zatímco v létě je v ní naopak voda pro koupání příliš chladná.

Upraven musel být zámek Orlík a rozebrán a znovu sestaven Kostel svatého Bartoloměje v Červené z 12. století. U Žďákova překlenul Vltavu jednoobloukový Žďákovský most s největším rozpětím jednoho oblouku v Evropě.

Poznámky

1. Retenční hladina, převzato ze stránek Povodí Vltavy Archivováno 7. 6. 2013 na Wayback Machine..
2. Plavební zařízení (šikmé kolejové zdvihadlo doplněné v horní části plavební komorou) nedokončeno.
3. Výtah pro lodě (svislé zdvihadlo) není dokončen, kolejová přeprava sportovních lodí
4. původně i s propustí pro vory