Vladimír Procházka (12. září 1895 v Přerově[1] – 25. června 1968 v Praze) byl český právník, překladatel, politik Komunistické strany Československa (poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR), pedagog a akademik ČSAV, bratr Jaroslava Procházky, profesora a rektora Univerzity Karlovy.
| Prof. JUDr. Vladimír Procházka, DrSc. | |
|---|---|
| Poslanec Ústavodárného NS | |
| Ve funkci: 1946 – 1948 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1948 – 1954 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | realistická str. pokroková str. KSČ |
| Narození | 12. září 1895 Přerov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 25. června 1968 (ve věku 72 let) Praha  Československo |
| Příbuzní | Jaroslav Procházka (sourozenec) |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Profese | politik, pedagog, spisovatel, diplomat, redaktor, překladatel, vysokoškolský učitel, právník, publicista, akademik, novinář a velvyslanec |
| Ocenění | Řád republiky Řád 25. února |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
V mládí byl stoupencem tzv. realistů a členem České strany pokrokové. Patřil do křídla okolo Zdeňka Nejedlého, které se ve 20. letech 20. století přiklonilo ke komunistům.[2]
Zaměřoval se na ekonomiku a právo Sovětského svazu, od roku 1922 publikoval. V roce 1925[2] vstoupil do KSČ. Pod pseudonymem J. Mach vydal sborník Deset let diktatury proletariátu (1927), do kterého přispěl částí Hospodářský systém diktatury proletariátu. Publikoval v Levé frontě či TASSu. Za okupace překládal, především z angličtiny, ruštiny a němčiny, například Steinbeckovy Hrozny hněvu, díla Jamese Joyce, G. B. Shawa aj. Od roku 1945 byl profesorem Univerzity Karlovy se zaměřením ekonomie a právo SSSR; ústavní právo.
V roce 1946 podepsal prokomunistické „Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu!“ publikované před volbami do Ústavodárného Národního shromáždění v květnu 1946.[3] Tento předvolební manifest podepsalo celkem 843 kulturních pracovníků a komunisté volby vyhráli.[4] Později podepsal prokomunistickou výzvu Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 pro podporu komunistického převratu.[5] Ve výše uvedených volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem za KSČ. V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha. Zasedal zde do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1954.[6][7]
Vedl práce na Ústavě Československé republiky z roku 1948. KSČ ho totiž po roce 1946 prosadila na post generálního zpravodaje parlamentní subkomise pro přípravu ústavy.[8] Podobně se podílel i na přípravě textu Ústavy Československé socialistické republiky z roku 1960. Zastával četné stranické, státní a akademické funkce. IX. sjezd KSČ ho zvolil členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa (funkci zastával v letech 1949–1954). Mezi lety 1951 a 1952 byl velvyslancem ve Spojených státech. V období let 1955–1965 byl členem presidia ČSAV. Od roku 1959 řídil encyklopedické práce ČSAV, díky čemuž vyšel čtyřdílný Příruční slovník naučný (1962–1967). V roli vystřídal Bohumila Němce, bývalého šéfredaktora doplňků Ottova slovníku, který nebyl členem KSČ.[9] Též byl tajemníkem pětičlenného týmu, jenž začal přípravné práce na Velké československé encyklopedie, které se ale moc daleko nedostaly.[10]
Za svoje dílo byl oceněn v roce 1949 stříbrnou medailí Řádu 25. února a dvakrát v roce 1955 a 1965 Řádem republiky.[11]
- Hospodářský systém diktatury proletariátu in Deset let diktatury proletariátu, 1927
- Sovětské státní právo; Státní právo Československé republiky, 1953
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
