český romanopisec a spisovatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Vladimír Páral, pseudonym Jan Laban (* 10. srpna 1932 Praha), je český spisovatel – prozaik. Kvalita jeho tvorby se různí, sahá od nekompromisní pronikavé satiry k opatrné až triviální próze, kterou tvořil pod vlivem minulého režimu.
| Ing. Vladimír Páral | |
|---|---|
 Vladimír Páral (2014) | |
| Narození | 10. srpna 1932 (92 let) Praha |
| Povolání | spisovatel, nakladatelský redaktor |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Vysoká škola chemicko-technologická, Pardubice |
| Děti | Erika Novotná (1963) |
| Rodiče | Alois Páral Ludmila, roz. Vodičková |
| Příbuzní | Bohuslav Páral (bratr) |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se v Praze, mládí od svých dvou let prožil v Brně v rodině Aloise Párala (7. dubna 1892 Šlapanice – 17. června 1978 Brno) – legionáře a prvorepublikovového důstojníka (do roku 1948) a Ludmily Páralové, rozené Vodičkové (15. dubna 1903 Praha – 16. května 1980 Brno).[1] V Brně absolvoval reálné gymnasium, odmaturoval roku 1950. Pak byl dva roky na Vysokém učení technickém v Brně,[2] odtud přešel na obor chemického inženýrství na VŠCHT v Pardubicích[3]. Zde získal v roce 1954 titul inženýra chemie.[4]
Vystudovanému oboru se v Liberci, Jablonci nad Jizerou, krátce v Plzni a nakonec v Ústí nad Labem (Chemopharma – úsek výroby pohlavních hormonů, později náplastí, pak útvar vědeckých informací) věnoval až do roku 1967.
Podle informací z Cibulkových seznamů se stal již jako student spolupracovníkem StB, krycí jméno Mirek, Slávek a Pamír, evidenční čísla 12 187 a 218 704.[5][6]
Má dceru Eriku, provdanou Novotnou (narozená 29. července 1963 v Ústí nad Labem).
Měl staršího bratra Bohuslava Párala (12. února 1929 Praha – 27. listopadu 2021 Brno), který byl geodet a předseda jednoty Československé obce legionářské v Brně 2.[7]
Psát začal v roce 1962, kdy pro krajský deník Průboj napsal na pokračování Šest pekelných nocí pod pseudonymem Jan Laban. Pak následovala řada románů. V roce 1967 se stal spisovatelem z povolání. Od roku 1972 pracoval i v ústeckém Severočeském nakladatelství jako nakladatelský redaktor. Roku 1977 podepsal Antichartu. Od roku 1995 žije střídavě v Mariánských Lázních a Praze.
Jeho literární tvorba má občas rysy „vědeckého pokusu“, v nichž jednotlivé postavy staví do různých situací a jakoby testuje jejich reakce, což lze sledovat už od novely Veletrh splněných přání z roku 1964. Tato novela se stala první částí autorovy tzv. černé pentalogie, cyklu 3 novel a 2 románů kritizujících zmechanizovanost života v moderní konzumně zaměřené společnosti. Celý cyklus bývá pojmenován Pět způsobů ukájení. Tři úvodní novely byly vydány také společně v roce 1977 pod názvem Tři ze ZOO.
Po románu Milenci a vrazi z roku 1969 bylo Páralovi režimem naznačeno, že by nesouhlas s ideologií normalizace měl z jeho románů vymizet.[2] Záhy tudíž změnil styl, jak je například patrné v románu Profesionální žena z roku 1971, který měl být parodií na pokleslou literaturu s jednobarevnými kladnými hrdiny, avšak nechal se jí sám strhnout a román je také do značné míry idealizující a schematický.
V tom byl podobný i román Mladý muž a bílá velryba z roku 1973, který začal tzv. bílou pentalogii.
Když napsal Muka obraznosti, rozhodl se Páral opustit reálná témata a napsal čtyři sci-fi romány: Romeo a Julie 2300 a Pokušení A-ZZ z roku 1982, Válka s mnohozvířetem z roku 1983 a Země žen z roku 1987. Nejedná se však o zcela typické ukázky žánru sci-fi, je na nich znát orientace na masového čtenáře, ostatně jako i na autorových novějších prózách, jako Kniha rozkoší, smíchu a radosti z roku 1993 a Playgirls I a II z roku 1994. V těchto dílech se začala více projevovat i sexuální témata, do té doby potlačovaná kvůli cenzuře.
Zatím byly napsány a vyšly jen čtyři části.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
