Vincenc Bradáč
český poslanec Českého zemského sněmu, hudební skladatel, muzikolog a římskokatolický duchovní From Wikipedia, the free encyclopedia
český poslanec Českého zemského sněmu, hudební skladatel, muzikolog a římskokatolický duchovní From Wikipedia, the free encyclopedia
Vincenc Bradáč, uváděn též jako Čeněk Bradáč (3. dubna 1815 Komárov[1] – 9. února 1874 Praha[2][3][4]), byl český římskokatolický kněz, odborník na církevní hudbu, básník a politik, na přelomu 60. a 70. let 19. století poslanec Českého zemského sněmu.
| Vincenc Bradáč | |
|---|---|
.jpeg) Mons. Vincenc Bradáč | |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1867 – 1873 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Národní str. (staročeši) |
| Narození | 3. dubna 1815 Komárov, Čechy Rakouské císařství |
| Úmrtí | 9. února 1874 (ve věku 58 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Malostranský hřbitov |
| Alma mater | Karlo-Ferdin. univ. |
| Profese | hudební skladatel, muzikolog, katolický kněz, spisovatel a politik |
| Náboženství | katolická církev |
| Commons | Vincenc Bradáč |
| Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pocházel z Komárova na Hořovicku. Jeho otec zde byl mlynářem. Vystudoval pražské malostranské gymnázium, akademické gymnázium na Starém Městě a teologickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity. Roku 1838 byl vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan v Bříství a v Uhříněvsi a jako farář ve Stříbrné Skalici, Krutech a Skramníkách. V období let 1855–1860 byl vikářem a okresním školním dozorcem na Černokostelecku. Od roku 1860 byl sídelním kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, kde také po deset let působil jako kazatel. Zasedal rovněž ve sboru obecních starších města Prahy.[3][4]
V 60. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách v Čechách v lednu 1867 byl zvolen v městské kurii (volební obvod Praha-Hradčany) do Českého zemského sněmu.[5] Mandát obhájil za týž obvod i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.[6]
V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.[7] Čeští politici tehdy praktikovali politiku pasivní rezistence, kdy bojkotovali zemský sněm. Pro absenci byli zbavováni mandátů a opět manifestačně voleni v doplňovacích volbách. Bradáč takto byl zbaven mandátu pro absenci v září 1868[8] a zvolen znovu v září 1869.[9] Mandát zde obhájil také v řádných zemských volbách v roce 1870[10] a zemských volbách v roce 1872.[11] V doplňovacích volbách v říjnu 1873 v jeho obvodu byl do sněmu zvolen Adolf Skopec.[12] Politicky patřil k Národní straně (staročeské). Podepsal státoprávní deklaraci českých poslanců.[4]
Podporoval rozvoj chrámového zpěvu, sám psal duchovní písně a antifony. Je autorem obsáhlého Svatojanského kancionálu z let 1863–1864 a dalších knih a muzikologických studií. Zemřel v únoru 1874 a byl pohřben na Malostranském hřbitově v Praze na Smíchově.[3][4]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
