manželka Viléma V. Oranžského (1748–1806), nizozemského místodržitele From Wikipedia, the free encyclopedia
Frederika Žofie Vilemína Pruská (německy Friederike Sophie Wilhelmine Prinzessin von Preußen; (7. srpna 1751, Berlín – 9. června 1820, palác Het Loo, Apeldoorn) byla rodem pruská princezna a sňatkem manželka Viléma V. Oranžského (1748–1806), nizozemského místodržitele.
Vilemína Pruská | |
---|---|
oranžská princezna | |
Vilemína Pruská | |
Doba vlády | 1767–1806 |
Úplné jméno | Frederika Sophia Wilhelmina |
Narození | 7. srpen 1751 Berlín |
Úmrtí | 9. června 1820 palác Het Loo |
Předchůdce | Anna Hannoverská |
Nástupce | Vilemína Pruská |
Manžel | Vilém V. Oranžský |
Potomci | Frederika Luisa Vilém Vilém Jiří Frederik |
Dynastie | Hohenzollernové |
Otec | August Vilém Pruský |
Matka | Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vilemína se narodila jako třetí dítě (jediná dcera) ze čtyř potomků pruského prince Augusta Viléma (1722–1758) (druhého syna pruského krále Fridricha Viléma I.) a jeho manželky Luisy Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelské.
4. října roku 1767 se v Berlíně provdala za nizozemského místodržitele Viléma V. Oranžského. Toto manželské spojení bylo dojednáno z podnětu strýce Vilemíny, pruského krále Fridricha II. Z manželství vzešlo pět potomků, první syn však zemřel den po narození a třetí dítě se narodilo předčasně mrtvé; dospělosti se dožili dcera a dva synové:
Vilemína byla velmi inteligentní žena se značnými politickými ambicemi. Se svým strýcem, pruským králem Fridrichem Velikým, jehož byla oblíbenkyní, vedla čilou korespondenci s politickým zaměřením. Opírajíc se o jeho rady, dosáhla v Nizozemí politického vlivu.
Vilém V. Oranžský se dostal po roce 1781 do politického konfliktu s vlasteneckým hnutím (Patrioti. Tyto demokratické síly zmohutněly po pro Holandsko neúspěšném konci Čtvrté anglo-holandské války (1780–1784) a Vilém byl jako generální velitel provincie sesazen - v roce 1785 byl přinucen opustit Haag a žádán o abdikaci;Vilemína ho přesvědčila, aby tak neučinil. V roce 1787 vypukla v Holandsku revoluce a Vilém přesídlil s dvorem do Guelders, provincie vzdálené od centra státu. Vilemína se v červenci roku 1787 vydala na provokativní cestu z Nimwegen, sídla oranžského dvora, do Haagu, její dřívější rezidence v Holandsku, aby zde sebrala dohromady své přívržence. V blízkosti Goudy jí byla cesta zatarasena. Princezna byla po krátkém uvěznění poslána zpět, poté co jí jeden z důstojníků, aniž by smekl klobouk, nabídl pivo a tabák. Vilemína žádala o zadostiučinění u svého bratra Fridricha Viléma II., jenž její potupu přijal za svou a vzal ji jako záminku pro diplomatické ultimátum Pruska vůči Holandsku. Když se Holandsko zdráhalo, bylo 13. září roku 1787 obsazeno armádou o síle 20 000 mužů a moc oranžských místodržitelů byla opět nastolena. Patrioti prchli do Francie, kam se dostali právě ve vypjaté době počátku Velké francouzské revoluce, když byl svržen z trůnu král Ludvík XVI.
Vilemína povolala do funkce Raadspensionaris (Velký penzionář, obdoba regenta) schopného Laurense Pietere van de Spiegela a snažila se znovu o politický vliv. V roce 1795 se však podporováni Francií vrátili z Paříže Patrioti bojovat ve vlasti; panovníkem v Holandsku se jako král stal Napoleonův bratr Ludvík Bonaparte. Místodržitelský pár byl Francouzi v lednu 1795 vypuzen a uchýlil se do exilu do Anglie ke svému spojenci, bratranci Jiřímu III. Žili potom střídavě v Kew, Nassau a Braunschweigu, kde Vilém V. roku 1806 zemřel. Vilemína se po Napoleonově porážce v roce 1813 vrátila zpět do Nizozemí a dožila se toho, že roku 1815 byl její syn Vilém provolán nizozemským králem.
Vilemína zemřela 9. června roku 1820 ve věku 69 let. Pochována byla v Královské hrobce v Nieuwe Kerk v Delftu.
Fridrich Vilém I. Braniborský | ||||||||||||
Fridrich I. Pruský | ||||||||||||
Luisa Henrietta Oranžská | ||||||||||||
Fridrich Vilém I. | ||||||||||||
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Žofie Šarlota Hannoverská | ||||||||||||
Žofie Hannoverská | ||||||||||||
August Vilém Pruský | ||||||||||||
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Jiří I. | ||||||||||||
Žofie Hannoverská | ||||||||||||
Žofie Dorotea Hannoverská | ||||||||||||
Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Žofie Dorotea z Celle | ||||||||||||
Éléonore d'Olbreuse | ||||||||||||
Vilemína Pruská | ||||||||||||
Augustus Brunšvicko-Lüneburg mladší | ||||||||||||
Ferdinand Albrecht I. Brunšvický | ||||||||||||
Alžběta Žofie Meklenburská | ||||||||||||
Ferdinand Albrecht II. Brunšvický | ||||||||||||
Fridrich Hesensko-Eschwegský | ||||||||||||
Kristina Hesensko-Eschwegská | ||||||||||||
Eleonora Kateřina Falcká | ||||||||||||
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
Anton Ulrich Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||||||||||||
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||||||||||||
Alžběta Juliana Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Norburská | ||||||||||||
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
Albrecht Arnošt I. Oettingensko-Oettingenský | ||||||||||||
Kristýna Luisa Öttingenská | ||||||||||||
Kristýna Frederika Württemberská | ||||||||||||
Oranžská princezna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Anna Hannoverská |
1767–1806 Vilemína Pruská (1751–1820) |
Nástupce: Vilemína Pruská |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.