Vilémov (zaniklá osada)

Vilémov je zaniklá středověká vesnice na katastrálním území obce Ruprechtov v okrese Vyškov. Nacházela se v oblasti Drahanské vrchoviny a pravděpodobně vznikla ve 13. století. Přesná lokalizace byla určena v roce 1953 díky výzkumu Ervína Černého, který zde zmapoval středověké osídlení. Vilémov byl naposledy zmíněn v roce 1563 jako pustá ves. Archeologické nálezy potvrzují, že zde stávala zemědělská sídliště s rozsáhlou plužinou.^[1]Od roku 1962 zde prováděla výzkum Dagmar Šaurová^[2].

Vilémov
Vilémov - relikty stavení
Lokalita
Charakter	zaniklá vesnice
Obec	Ruprechtov
Okres	Vyškov
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°19′5″ s. š., 16°49′25″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Ruprechtov
Vilémov
Další údaje
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Podle archeologických nálezů ves vznikla již ve 13. století^[1]. Neobjevuje se však v žádných dochovaných písemných pramenech, které by ji spojovaly s holštejnským nebo račickým panstvím. Předpokládá se, že spolu s Ruprechtovem a Hamlíkovem patřila k hradu Kuchlov, který vlastnil neznámý šlechtic nebo man^[3]. První a zároveň poslední písemná zmínka o Vilémovu pochází z roku 1563, kdy je ves uvedena jako pustá v soupisu račického panství^[4].

Archeologický výzkum

Místo, kde se zaniklá vesnice nacházela, je označováno jako Na Prostředních, Na Barvínku, Na Krchůvku nebo U Tří smrků^[5]. Název Tři smrky vychází z blízké lokality stejného jména. Obyvatelé Ruprechtova a Podomí dříve mylně považovali tuto zaniklou ves buď za středověké pohřebiště, nebo za původní polohu Ruprechtova^[3]. Archeologický průzkum ukázal, že ves měla délku 210 metrů a šířku 70 metrů^[2]. Byly zde odkryty pozůstatky železářské pece, propadlých sklepů a studen^[3]. Plužina Vilémova měla rozlohu 209 ha^[1]. Na základě dochovaných archeologických nálezů se předpokládá, že ves nezanikla válečnou katastrofou, jako tomu bylo u jiných středověkých osad. Chyběly zde důkazy o požárech nebo násilném zániku. Pravděpodobně došlo k postupnému vylidnění nebo vymření obyvatelstva, což se mohlo stát v důsledku epidemií nebo změn v hospodářských podmínkách^[1][3].

Současný stav

V místě bývalé vesnice jsou dosud patrné terénní relikty staveb, zahloubené objekty a pozůstatky základových zdí^[5]. Oblast se nachází v Přírodním parku Rakovecké údolí, kde je součástí chráněné krajinné zóny^[5].

Fotogalerie

• 
  Informační tabule
• 
  Relikty stavení
• 
  Prohlubeň
• 
  Prohlubeň
• 
  Rozcestník Na Prostředních
• 
  Tři smrky