From Wikipedia, the free encyclopedia
Vilém II. Dlouhý meč (anglicky William II Longespée, francouzsky Guillaume Longue-Épée, 1212? – 8. února 1250, Al-Mansura) byl hrabě ze Salisbury, vnuk anglického krále Jindřicha II. a křižák. Svou hrdinskou smrtí u Mansúry si vysloužil pověst mučedníka.
| Vilém II. Dlouhý meč | |
|---|---|
| hrabě ze Salisbury | |
 Nákres náhrobku v katedrále v Salisbury | |
| Narození | 1212? |
| Úmrtí | 8. února 1250 Al-Mansura |
| Pohřben | katedrála v Salisbury |
| Manželka | Idoine z Camville |
| Potomci | Ela Vilém III. Dlouhý meč Richard Edmund |
| Dynastie | Plantageneti |
| Otec | Vilém Dlouhý meč |
| Matka | Ela ze Salisbury |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se jako syn Viléma, levobočka anglického krále Jindřicha II. a Ely, jediné dcery a dědičky Viléma ze Salisbury. V červnu 1240 se připojil ke svému bratranci Richardovi při výpravě do Svaté země[1] a o devět let později znovu pozvedl kříž společně s výpravou Ludvíka IX. Měl s sebou 200 rytířů a k hlavnímu vojsku se připojil na podzim 1249.[2] V únoru následujícího roku se zúčastnil katastrofální bitvy u Mansúry, kde našel svou smrt.
Kronikář Matouš Pařížský zmiňuje, že Vilém se po ústupu z města přiklonil k názoru templářského velmistra Viléma ze Sonnacu a radil k opatrnosti. Robert z Artois jej označil za zbabělce a „anglického ocáska“.[3] Oba Vilémové strženi vznětlivým Robertem z Artois znovu vpadli do města, což se většině vojáků stalo osudným.[4]
| „ | Dnes pojedu tak daleko, že se žádný Francouz neodváží za mnou ani k ocasu mého koně! | “ |
| — Vilém Dlouhý meč[3] | ||
| „ | Když jim přišlo na mysl vrátit se, Turci je v úzkých ulicích města Mansurah zasypali trámy a břevny. | “ |
| — Jean de Joinville [5] | ||
Vilémova matka Ela, v tu dobu již v klášterním ústraní, údajně měla den předtím věštecký sen o synově odchodu na nebesa v doprovodu andělů. Okolo zesnulého Viléma vznikl světský kult křižácké svatosti.[6]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
