Velké Hořké jezero

Velké Hořké jezero (arabsky لبحيرة المرة الكبرى‎, al-buhajra al-Murra al-Kubra) je slané jezero rozdělující Suezský průplav na severní a jižní část. Úžinou na jihu je spojené s Malým Hořkým jezerem. Dohromady mají Hořká jezera plochu okolo 250 km².

Velké Hořké jezero
Velké Hořké jezero z vesmíru
Poloha
Světadíl	Afrika
Stát	Egypt Egypt
Zeměpisné souřadnice	30°19′21″ s. š., 32°22′57″ v. d.
Rozměry
Rozloha	250 km²
Délka	23,2 km
Šířka	10,8 km
Ostatní
Nadm. výška	0 m n. m.
Přítok vody	Suezský průplav
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodní režim

Protože průplav nemá žádná zdymadla, mořská voda ze Středozemního a Rudého moře teče volně do jezer, kde nahrazuje vodu, která se vypařila. Jezero také funguje jako vyrovnávací nádrž redukující následky přílivových proudů v obou mořích.

Historie

Malé a Velké Hořké jezero před stavbou Suezského průplavu tvořily suché solné údolí 13 km dlouhé a 5 km široké. De Lesseps odhadl tloušťku solného lůžka na 13,2 m (zhruba 970 milionů tun soli). Když se Suezský průplav zaplnil vodou, sůl se začala pomalu rozpouštět a celý proces trval 60 let. Dnes je solná vrstva zcela rozpuštěná. Po otevření průplavu byla salinita 68 ‰, v roce 1924 52 ‰ a dnes kolísá mezi 49 ‰ v létě a 44 ‰ v zimě, což je jen mírně více než v Rudém a Středozemním moři. Vysoká salinita jezer původně bránila migraci vodních živočichů a rostlin z Rudého do Středozemního moře a naopak, dnes je ale tato migrace významný fenomén a nazývá se Lessepsovská migrace.^[1]

Během šestidenní války v roce 1967 byl průplav uzavřen a 14 lodí, včetně jedné československé lodi MS Lednice, zůstalo uvězněno na jezeře až do roku 1975. Tyto lodě jsou známé jako Žlutá flotila, protože jejich paluby brzo pokryl pouštní písek.

Reference

1. Archivovaná kopie. biophysics.sbg.ac.at [online]. [cit. 2013-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-31.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Velké hořké jezero na Wikimedia Commons