Večery na samotě u Dikaňky

Večery na samotě u Dikaňky (1831–1832, Вечера на хуторе близ Диканьки) je dvoudílný cyklus humorně i strašidelně laděných povídek a pohádek z Ukrajiny od ruského prozaika a dramatika Nikolaje Vasiljeviče Gogola (1809–1852). Roku 1835 navázal Gogol na tento cyklus knihou čtyř povídek Mirgorod (Миргород).

Večery na samotě u Dikaňky
Autor	Nikolaj Vasiljevič Gogol
Původní název	Вечера на хуторе близ Диканьки
Jazyk	ruština
Datum vydání	1830
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cyklus tvoří osm nepříliš dlouhých příběhů stylizovaných jako vyprávění prostých vesničanů, kteří se scházejí na přástkách u včelaře Rezatého Paňka, který jednotlivé příběhy uvádí a komentuje je. Příběhy jsou stylisticky připodobněny ústnímu projevu, a to pomocí vysoké frekvence dialogů a jiných bezprostředních postupů jako je pláč, kletby, řečnické otázky, časté odbočky, zabývání se nepodstatnými detaily atp. Střídají se v nich smích i zármutek, komika i hrůza, přítomnost i minulost, vtipně odpozorovaný reálný život i fantastické motivy, prvky lidového básnictví i věcné vesnické scény. Děj samotných povídek se točí především okolo jarmarku ve vesnici Soročince (leží poblíž titulní Dykaňky) a s ním spojených pověr a radovánek, a odpovídá naivnímu lidovému povědomí, které zcela bezelstně věřilo v existenci nadpřirozených jevů (ježibaba, rusalky, čerti atp.)

Přestože jde o romantické dílo, podařilo se Gogolovi již zde vytvořit realistické obrazy života ukrajinské vesnice, mnohde již prozrazující svým humorným zabarvením budoucího satirika. V popředí je ovšem především představa moudrého lidového, městem nezkaženého společenství jako nositele hlavních duševních a mravních hodnot.

Obsah jednotlivých dílů

• První díl (1831):
  • Soročinský jarmark (Сорочинская ярмарка), podle povídky složil ruský skladatel Modest Petrovič Musorgskij (1839–1881) roku 1880 stejnojmennou operu.
  • Večer před svatým Janem (Вечер накануне Ивана Купала), česky též jako Předvečer Jana Křtitele
  • Májová noc aneb Utonulá (Майская ночь, или Утопленница), podle povídky složil ruský skladatel Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov (1844–1908) roku 1880) stejnojmennou operu a ukrajinský skladatel Mykola Lysenko (1842–1912) roku 1885 operu Utonulá.
  • Ztracený dopis (Пропавшая грамота).
• Druhý díl (1832):
  • Štědrovečerní noc (Ночь перед рождеством), česky též jako Svatá noc nebo Noc před vánocemi, podle povídky složil ruský skladatel Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov (1844–1908) roku 1895) stejnojmennou operu a ukrajinský skladatel Mykola Lysenko (1842–1912) roku 1883 rovněž stejnojmennou operu.
  • Strašná pomsta (Страшная месть),
  • Ivan Fjodorovič Špoňka a jeho tetička (Иван Федорович Шпонька и его тетушка),
  • Zakleté místo (Заколдованное место).

Filmové adaptace

• Strašná pomsta (1913), Страшная месть), Rusko, režie Vladislav Alexandrovič Starevič, němý film,
• Štědrovečerní noc (1913), Ночь перед рождеством), Rusko, režie Vladislav Alexandrovič Starevič, němý film,
• Májová noc (1953, Майская ночь), Sovětský svaz, režie Aleksandr Rou,
• Večery na samotě u Dikaňky, (1961, Вечера на хуторе близ Диканьки), Sovětský svaz, režie Aleksandr Rou,
• Večer před svatým Janem (1968, Вечер накануне Ивана Купала), Sovětský svaz, režie Juril Iljenko.

Česká vydání

• Noc před vánocemi, I. L. Kober, Praha 1882, přeložil Václav Pok, znovu 1884.
• Starosvětští statkáři, Štědrovečerní noc, Výroční trh v Soročincích, Alois Hynek, Praha, 1883, přeložil J. Wagner,
• Večery na dědince blízko Dikaňky, Jan Otto, Praha 1892, přeložil Ignác Hošek,
• Večery na dědince nedaleko Dikaňky, Stanislav Minařík, Praha 1930, přeložil Stanislav Minařík,
• Ztracený dopis, Tisk, Zlín 1946, přeložil Petr Denk,
• Výbor z díla I. Svoboda, Praha 1949, znovu 1952, svazek obsahuje mimo jiné také cyklus Na přástkách (v druhém vydání již jako Večery na dědince nedaleko Dikaňky v překladu Jiřího Fraňka a dalších.
• Soročinský jarmark, Melantrich, Praha 1952, přeložila Nina Neklanová,
• Večery na dědince nedaleko Dikaňky, Československý spisovatel, Praha 1955, přeložili Jiří Franěk, Jarmila Fromková, Antonín Holešovský a Jarmila Prokopová,
• Večery na Dikaňce, SNKLU, Praha 1963, přeložili Prokop Voskovec a Ervína Moisejenková,
• Večery na samotě u Dikaňky, Mladá fronta, Praha 1972, přeložili Prokop Voskovec a Ervína Moisejenková,
• Povídky, Odeon, Praha 1975, svazek obsahuje mimo jiné i Večery na samotě u Dikaňky.

Související články

• Mirgorod

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Večery na samotě u Dikaňky na Wikimedia Commons
• (rusky)https://archive.today/20120715130800/public-library.narod.ru/Gogol.Nikolai/vechera.html – ruský text povídek