druh ptáka From Wikipedia, the free encyclopedia
Výr Blakistonův (Ketupa blakistoni, syn. Bubo blakistoni[2]) je obrovská sova původem z východní Asie. Rozpoznávány jsou dva poddruhy, přičemž nominátní poddruh B. b. blakistoni obývá jižní Kurily, Sachalin a ostrov Hokkaidó, zatímco poddruh B. b. doerriesi žije v nejzazších výspách severovýchodní Číny, tj. v Chej-lung-ťiangu, Ťi-linu a Vnitřním Mongolsku, a v Přímořském a Chabarovském kraji a Magadanské oblasti na jihovýchodě Ruska.[3]
Výr Blakistonův | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
ohrožený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | sovy (Strigiformes) |
Čeleď | puštíkovití (Strigidae) |
Rod | ketupa (Ketupa) |
Binomické jméno | |
Ketupa blakistoni (Seebohm, 1884) | |
Areál rozšíření | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
S hmotností 3,5 kg v případě dospělých samců a až 4,6 kg v případě dospělých samic je výr Blakistonův pokládán za největší sovu na světě.[4] Celková délka těla činí 60–71 cm, rozpětí křídel pak až 2 m. Tento druh se vyznačuje šedohnědě skvrnitým opeřením, na spodních partiích s jemnými tmavohnědými vlnkami a pruhy. Obličejový disk je tmavě hnědý až kaštanový, bez ostrého oddělení od zbytku hlavy. Hlava vyniká žlutýma očima, dlouhým zobákem a širokými, vodorovně se svažujícími a roztřepenými „oušky“.[5]
Výr Blakistonův obývá zejména lesy podél rychle tekoucích vod a dalších alespoň částečně nezamrzajících vodních zdrojů.[5] Kořistí výrů se stávají zejména ryby, ale také korýši, savci či žáby, jimiž mohou hojně krmit zejména mláďata. Zvládnou přemoci i relativně velká zvířata, jako jsou štiky amurské, sumci, lososi či savci do velikosti zajíců, kun, koček a malých psů. Při lovu neváhají vstoupit do vody, na rozdíl od jiných sov také tráví značné množství času na zemi. V zimě mohou číhat v blízkosti otvorů v říčním ledu.[5][6]
Hnízdí v dutinách jasanů či topolů, na kmenech padlých stromů či na lesní půdě. Vzhledem k drsným podmínkám se výři nemusí množit každou sezónu. V případě, že zahnízdí, však často kladou vejce ještě před koncem zimy. Obvyklá velikost snůšky činí 2 vejce. Péči o vejce a mláďata zastává samice, zatímco samec obstarává potravu. Inkubační doba trvá 35 dní, mláďata opustí hnízdo asi 35–40 dnů od vylíhnutí, ačkoli ještě několik měsíců vyžadují rodičovskou péči.[5] Čerstvě vylíhnutá mláďata mají bílé prachové peří a teprve okolo 10 až 12 dnů se jim začíná vyvíjet tmavá obličejová maska.[6]
Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve svém vyhodnocení stavu ohrožení z roku 2016 považuje výra Blakistonova za ohrožený druh. Celková velikost populace činí 1 000 až 2 500 dospělců, hlavní příčiny ohrožení pramení ze závislosti tohoto druhu na čistých a nenarušených vodních zdrojích s dostatečným množstvím ryb. Mezi hrozby se řadí zejména ničení lesů a výstavba dopravní infrastruktury v přirozených biotopech, budování přehrad, znečišťování, nadměrný rybolov atd., v určité míře i odchyt.[7]
Druh nese jméno anglického průzkumníka Thomase Blakistona, jenž roku 1883 získal jeho exemplář.[4]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.