Výbuchy plynů a uhelného prachu v dole
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Výbuchy plynů a uhelného prachu v dole je okamžitá a rychle probíhající přeměna látek, při které dojde k vývinu velkého množství tepla a plynů. To je dále spojeno s vývojem velkého tlaku a síly, k němuž dojde počátečním popudem.[1] Jedná se o prudkou oxidaci směsi hořlavého plynu se vzduchem (výbuch plynu) nebo zvířeného uhelného prachu (výbuch uhelného prachu), jejichž koncentrace je v mezích výbušnosti způsobena vnější příčinou a doprovázena prudkým uvolněním energie.[2]
.png)
Remove ads
Základní parametry výbuchu
Aby mohlo dojít k výbuchu, musí být splněny tři předpoklady, a to je vhodná koncentrace hořlavin v mezích výbušnosti, zápalná teplota a dostatečná energie. V zóně nahromadění výbušné směsi dochází k fyzikálně chemickým přeměnám, pro které existuje řada teorií, které popisují průběh intenzity reaktivní vlny od explozivního hoření až po detonaci.[1]
Podmínky výbušnosti jsou:
Iniciace výbuchu (zdroj, který může způsobit výbuch plynu) může být:
Některé základní parametry hořlavosti a výbušnosti plynů
Z hlediska ohrožení dolu a pro záchranářskou praxi musí být věnována pozornost zejména k[1]
Záchranáře ohrožují při výbuchu zejména:[1]
- nedýchatelné a toxické zplodiny výbuchu a hlavně dojde k úbytku kyslíku v dulním ovzduší
- zvýšená teplota zplodin výbuchu
- následky působení vzdušné rázové vlny na důlní prostory
- přímý účinek vzdušné rázové vlny na záchranáře
Remove ads
Hornické názvosloví k tématu
Mez výbušnosti - tato mezní hodnota je koncentrace, při níž je možný výbuch daného systému. Hodnota má dolní a horní mez.[2] Například u důlního plynu metanu CH4 je dolní mez výbušnosti 4,4 % a horní mez výbušnosti je 15 % (nejvýbušnější je hodnota 9 %).
Výbušné větry (nevhodné označení jsou třaskavé větry) - jsou to důlní větry, které obsahují příměsi výbušných plynů v rozmezí výbušných koncentrací.[2]
Výbušnost uhelného prachu - je vlastnost uhelného prachu reagovat v rozvířeném stavu při dostatečném iniciačním zdroji se vzdušným kyslíkem O2 při současném prudkém uvolnění energie. Určuje se příslušnými zkušebními metodami.[2]
Výbušnost hořlavých plynů - je vlastnost hořlavých plynů, které mohou reagovat ve směsi se vzdušným kyslíkem při dostatečném iniciačním zdroji (například, při přibírce kamene řezným orgánem) za současného prudkého uvolnění energie.[2]
Výbušná směs - je to směs látek, která je schopná výbuchu, může být plynná, kapalná, tuhá nebo dispersní.[2]
Zplodiny výbuchu - jsou látky,které vznikají výbuchem výbušiny, nebo výbuchem výbušných směsí.[2]
Hořlavina - pro výbuch v podzemí jsou plyny, jejichž výskyt souvisí s hornickou činnosti (v četně havarijních stavů), jednak i uhelný prach. Vybuchuje jen jedna hořlavina nebo jejich směsi.[1]
Třaskaviny - je výbušina s nízkou stabilitou stadia explozivního hoření, které prakticky okamžitě po aktivaci přechází v detonaci. Využívá se zpravidla k vyvolání detonace jiné výbušniny.[2]
Uhelný prach - je prach vznikající drcením uhelné substance.[2]
Remove ads
Příklady tragických výbuchů
Výbuch metanu a uhelného prachu na Dole Honkejko
Dne 26. dubna roku 1942 došlo k výbuchu metanu a uhelného prachu na Dole Honkejko v černouhelném revíru Pehn - Sih v tehdejším státě Mandžukuo. během výbuchu zahynulo 1 550 horníků a 224 bylo těžce zraněno. Byla to největší důlní katastrofa světového hornictví co do počtu obětí.[5]
Výbuch v Courrières
V sobotu dne 10. března 1906 došlo na černouhelném dole courrièrské důlní společnosti ráno mezi 6:30 až 6:45 k mohutné explozi, která si vyžádala 1 086 obětí na lidských životech.[5]
Výbuch na dole Nelson III
Katastrofa, ke které došlo 3. ledna 1934 v dole Nelson III v katastru města Osek v severních Čechách.
Výbuch v Dole Handlová
V hnědouhelném Dole Handlová na Slovensku vybuchl 10. srpna 2009 důlní plyn, při explozi zahynulo 11 záchranářů a 9 horníků.
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads