Remove ads
From Wikipedia, the free encyclopedia
Sto dnů nebo také Napoleonových sto dnů či stodenní císařství (francouzsky les Cent-Jours) je období mezi Napoleonovým příchodem z exilu na Elbě do Paříže 20. března 1815 a 8. červencem 1815, kdy se Ludvík XVIII. podruhé vrátil na trůn. Spojení les Cent-Jours použil poprvé pařížský prefekt ve své uvítací řeči k Ludvíku XVIII.[1]
Francouzské císařství Empire Français
| |||||||
Hymna Chant du départ (de facto) | |||||||
Geografie
| |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Státní útvar | |||||||
Vznik |
|||||||
Zánik |
8. července 1815 – Ludvík XVIII. byl znovu dosazen na francouzský trůn, konec stodenního císařství. | ||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Datum | Přehled nejvýznamnějších událostí |
---|---|
26. února | Napoleon utekl z Elby. |
1. března | Napoleon přistál s lodí poblíž města Antibes. |
13. března | Velmoci zasedající na Vídeňském kongresu prohlásily Napoleona zločincem. |
14. března | Maršál Ney, který předtím prohlásil, že Napoleon by měl být přivezen do Paříže v železné kleci, přeběhl společně s 6000 muži na Napoleonovu stranu. |
15. března | Poté, co k němu došly zprávy o Napoleonově útěku, neapolský král a Napoleonův švagr Joachim Murat vyhlásil ve snaze podržet si trůn válku Rakousku. |
19. března | Ludvík XVIII. utekl z Paříže. |
20. března | Napoleon vstoupil do Paříže – začátek stodenního císařství. |
25. března | Spojené království, Rusko, Rakousko a Prusko, členové sedmé koalice, se každý zavázali k postavení armády o síle 150 tisíc mužů, aby podruhé zbavili Napoleona trůnu. |
9. dubna | Významný moment takzvané neapolské války, kdy se Murat pokusil překročit řeku Pád. Byl však poražen v bitvě u Occhiobella a po zbytek konfliktu byly jednotky Neapolského království na ústupu. |
3. května | Rakouské jednotky pod vedením generála Bianchiho rozhodně porazily Murata v bitvě u Tolentina. |
20. května | Neapolské království uzavřelo mírovou smlouvu z Casalanzy poté, co Murat utekl na Korsiku a jeho generálové požádali o zahájení mírových jednání. |
23. května | Původní neapolský král Ferdinand IV. se znovu ujal moci v Neapolském království. |
15. června | Francouzská Severní armáda překročila hranice do Spojeného Nizozemí (na území dnešní Belgie). |
16. června | Napoleon I. porazil polního maršála Blüchera v bitvě u Ligny. Zároveň maršál Ney svedl nerozhodnou bitvu u Quatre Bras s vévodou z Wellingtonu. |
18. června | V bitvě u Waterloo spojené armády Wellingtona a Blüchera za cenu velkých ztrát těsně zvítězily nad Napoleonovou Severní armádou. V tu samou dobu probíhala také bitva u Wavre, a to až do následujícího dne, kdy maršál Grouchy zvítězil nad generálem Johannem von Thielmann. |
21. června | Napoleon I. přibyl nazpět do Paříže. |
22. června | Napoleon I. abdikoval ve prospěch svého syna Napoleona II. |
29. června | Napoleon I. opustil Paříž a vydal se do západní Francie. |
3. července | Francie požádala po bitvě u Issy o uzavření příměří. Dohoda ze St. Cloud (kapitulace Paříže) ukončila válečný stav mezi Francií a armádami pod vedením Blüchera a Wellingtona. |
7. července | Pruské jednotky pod vedením hraběte von Zietena vstoupily do Paříže. |
8. července | Ludvík XVIII. byl znovu dosazen na francouzský trůn – konec stodenního císařství. |
15. července | Napoleon I. se vzdal kapitánu Maitlandovi velícímu lodi HMS Bellerophon. |
13. října | Joachim Murat byl popraven v Pizzo poté, co se zde pět dní před tím vylodil s cílem získat nazpět své království. |
16. října | Napoleon poslán do exilu na Svatou Helenu. |
20. listopadu | V Paříži byla podepsána mírová smlouva. |
7. prosince | Maršál Ney je zastřelen popravčí četou po odsouzení sněmovnou pairů v Paříži poblíž Lucemburské zahrady. |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.