český poslanec Českého zemského sněmu a advokát From Wikipedia, the free encyclopedia
Václav Vaňka, též Václav Vaňka šlechtic z Rodlova nebo Václav Vaňka z Rodlova, uváděn rovněž jako Václav Vanka[1] nebo Václav Waňka[2] (3. listopadu 1798 Praha – 27. července 1872 Praha[1][2]) byl český advokát a politik, v letech 1848–1861 purkmistr Prahy, pak poslanec Českého zemského sněmu.
| JUDr. Václav Vaňka | |
|---|---|
.jpg) JUDr. Václav Vaňka | |
| Purkmistr Prahy | |
| Ve funkci: 1848 – 1861 | |
| Předchůdce | Tomáš Pštross |
| Nástupce | František Václav Pštross |
| poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – 1867 | |
| náměstek Nejvyššího maršálka Království českého | |
| Ve funkci: 1861 – 1863 | |
| Nástupce | Václav Bělský |
| Narození | 3. listopadu 1798 Praha  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 27. července 1872 (ve věku 73 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Alma mater | Karlo-Ferdin. univ. |
| Commons | Václav Vaňka z Rodlova |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Absolvoval právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Působil pak jako fiskální úředník a od roku 1834 byl zemským advokátem, přičemž zpočátku pracoval Českých Budějovicích, pak od roku 1837 v Praze.[1][3]
Jeho politická kariéra vyvrcholila roku 1848, kdy se poté, co odstoupil purkmistr Tomáš Pštross, stal nejprve provizorním a po volbách konaných 3. září 1848 i řádným starostou Prahy. Patřil ke konzervativně orientovaným českým politikům. Ve funkci se tak udržel i po porážce revolučního hnutí roku 1849. V prvních dnech svého působení v čele samosprávy hostil Slovanský sjezd konaný v Praze v červnu 1848. Následovaly svatodušní bouře, povstání v Praze, které bylo vojensky potlačeno. Odmítal revoluční radikalismus a dojednal kapitulaci města před jednotkami Alfreda Windischgrätze. V následujících měsících se snažil deklarovat loajalitu města k monarchii a státu. Poté, co byl roku 1849 rozehnán Říšský sněm v Kroměříži, musel prohlubovat kompromisy s konzervativními silami. Takzvané májové spiknutí odhalené v květnu 1849 vedlo k dalším represím státní moci proti demokratickým silám a ve městě byl vyhlášen výjimečný stav trvající až do roku 1853. Ustupovaly i pozice češtiny v úřadování obce.[1]
V říjnu 1849 nabídl Vaňka demisi, ale nakonec starostou zůstal a podílel se na vypracování obecního řádu, který byl pro Prahu vydán 27. dubna 1850 a nově definoval volební systém a kompetence obecní samosprávy. Na základě tohoto uspořádání následně proběhly v srpnu 1850 komunální volby, které vyhrála konzervativní strana středu a Vaňka se opětovně stal starostou.[1][4] Silvestrovské patenty, vydané koncem roku 1851, pak v Rakouském císařství pozastavily platnost ústavy a odložily konání voleb. V této době se Vaňka a jím vedená konzervativní elita postupně odcizovala liberálnímu proudu českého národního hnutí. Konzervativně-národní orientace Vaňkovy radnice se projevila založením městského archivu, jehož prvním archivářem se stal Karel Jaromír Erben. V tomto období také vydal další konzervativec Václav Vladivoj Tomek Dějepis města Prahy. Za Vaňka byl také na Malostranském náměstí odhalen roku 1859 Radeckého pomník.[1]
Po obnovení ústavního života v Rakouském císařství počátkem 60. let 19. století funkci starosty opustil. Zůstal ale v politice. V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen ve velkostatkářské kurii za nesvěřenecké velkostatky do Českého zemského sněmu.[5] V letech 1861–1863 zastával na sněmu funkci náměstka Nejvyššího maršálka Království českého.[6]
V roce 1865 byl povýšen do šlechtického stavu.[7]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
