český anatom a patolog From Wikipedia, the free encyclopedia
Václav Treitz, také Wenzel Treitz[1] (9. dubna 1819, Hostomice pod Brdy[2] – 27. srpna 1872, Praha[3]) byl český lékař, patologický anatom.
| Václav Treitz | |
|---|---|
 Václav Treitz | |
| Narození | 9. dubna 1819 Hostomice pod Brdy  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 27. srpna 1872 (ve věku 53 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Příčina úmrtí | otrava kyanidy |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Alma mater | Jagellonská univerzita |
| Povolání | lékař, vysokoškolský učitel, patolog a fotograf |
| Zaměstnavatel | Univerzita Karlova |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se v Hostomicích pod Brdy, jeho otec byl advokát. Po maturitě na gymnáziu v Benešově studoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Dalšího vzdělání se mu dostalo ve Vídni, kde působil u významného rakouského anatoma Josefa Hyrtla. Později působil jako lékař na Jagellonské univerzitě v Krakově. V roce 1855 se vrátil zpět do Prahy, kde se stal profesorem. Byl u nás první, kdo použil experimentu v patologii.
Popsal jednu z vnitřních hernií a řadu anatomických struktur.[4] Roku 1853 (nebo 1856[1]) objevil Musculus suspensorius duodeni, hladký sval, který byl později pojmenován Treitzův sval.[5] Plní funkci fixace dvanáctníku a tenkého střeva na vnitřní straně břišní dutiny.
V roce 1855 převzal katedru patologické anatomie na pražské lékařské fakultě. Dobudoval a v roce 1858 otevřel jako ředitel Ústav patologické anatomie pražské lékařské fakulty (až do roku 2000 pod názvem II. patologickoanatomický ústav, sídlící při VFN v Praze na Karlově náměstí).[1]
Kromě lékařství se Václav Treitz věnoval i činnostem spojeným s národním obrozením, je tedy považován za národního buditele. Ve svých 52 letech, 27. srpna 1872, spáchal sebevraždu požitím kyanidu draselného.
.JPG)
Je autorem dvou prioritních spisů, o retroperitoneální hermii (1856) a o uremické kolitidě (1859).[1]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
