český malíř a výtvarník (nar. 1949) From Wikipedia, the free encyclopedia
Václav Bláha (* 1. dubna 1949 Praha) je český malíř a grafik, syn grafika Václava Bláhy staršího (1922–2021).
| Václav Bláha | |
|---|---|
 Václav Bláha (2012) | |
| Narození | 1. dubna 1949 (75 let) Praha  Československo |
| Vzdělání | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | malíř a grafik |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se v Praze, kde dodnes žije a tvoří, do prostředí výtvarného umění. Jeho otec Václav Bláha byl knižní grafik, za grafickou úpravu a ilustraci obdržel několik cen za nejkrásnější knihu roku a obdržel i světové ocenění.
Vystudoval v roce 1964–1968 SOŠV Václava Hollara v Praze, 1968–1974 AVU, ateliér monumentální malby u profesora A. Paderlíka. Inspiroval se např. obrazy Roberta Rymana a z českých umělců sester Válových a Adrieny Šimotové. Dokonce ho zaujal americký pop-art. Ve svém díle používá důležité prvky: světlo, stín a inspiruje se vším co vidí i slyší. Je to pro něj podstata jeho tvorby. Má oblíbenou strukturní malbu a techniky, které na diváka zapůsobí nejen barvou.
Samostatně vystavuje od roku 1973, kolektivních výstav se účastní od roku 1976. Věnuje se především figurální tvorbě – mechanismům vzájemných lidských kontaktů. Byl členem volného seskupení 12/ 15 Pozdě, ale přece a SVU Mánes. Samostatně vystavoval v České republice, Slovensku, USA, Finsku, Dánsku, Německu, Holandsku, Rakousku, Anglii a Francii.
Bláha už jako dítě rád kreslil a tak ho rodiče přihlásili do lidové školy umění. Ale vůbec mu to nešlo, ani na základní škole se neprojevoval jako umělecky založený a tak jeho přijetí na výtvarnou školu bylo překvapením. Nejvíce maluje figurární náměty. Patří k těm umělcům, kteří se neomezují pouze na obrazovou tvorbu, ale snaží se pro každé téma najít určitou formu. Pokud jde v obraze o humánní téma, použije figuru. Když chce vytvořit vytvořit obrazový prostor do kterého se může divák volně projektovat, volí abstraktní vyjádření, dělá i instalace.
Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách Národní Galerie v Praze, Světové banky ve Washingtonu, v regionálních galerií v Čechách a na Slovensku a v soukromých sbírkách doma i v zahraničí. Realizace ve veřejném prostoru:
V obci na východním okraji Prahy, v Kolodějích, se dne 24. dubna roku 1988 zcela převrátil klidný životní rytmus. V tamější bývalé jízdárně barokního zámku se poprvé představilo volné seskupení 12/15 Pozdě, ale přece.
K zakladatelům seskupení náleželi Václav Bláha, Vladimír Novák, Petr Pavlík a Michael Rittstein. Ti pak přizvali další své vrstevníky a to Ivana Ouhela, Jiřího Beránka, Jaroslava Dvořáka, Tomáše Švédu, Kurta Gebauera a Ivana Kafku. O málo starší Kurt Gebauer rozšířil výrazové spektrum seskupení svým osobitým pojetím sochařské disciplíny v rozpětí od grotesky ke konceptuálním projektům a na druhou stranu nejmladší Ivan Kafka se uplatňoval tvorbou v rozloze konceptu a minimalu. Hostem první výstavy v Kolodějích byl malíř Jiří Načeradský jehož jméno je spojeno v českém umění s nástupem pop-artu a nové figurace v polovině 60. let. Členem seskupení se stal na druhé výstavě, která se odehrávala již v Praze na podzim téhož roku. Výstava se jmenovala Jeden starší – jeden mladší a její ambicí bylo alespoň částečně zmapovat soudobou českou výtvarnou scénu a připomenout vazby a souvislosti mezi umělci různých generací a odlišností výtvarných programů. K účasti na ní byli totiž vyzváni i další umělci podle jednotlivých členů seskupení.
Další členské výstavy Volného seskupení 12/15 se potom již konaly v proměněných společenských podmínkách po listopadu 1989. Hned na jaře 1990 se konala v Praze výstava prací na papíře Kreslení, na níž se představil také jako řádný člen seskupení Jiří Sopko. Byly tak znovu potvrzeny mezigenerační vazby, které se začaly vytvářet již v samém pořádku nástupu generace 70. let k níž patří zakládající členové Volného seskupení 12/15. Výtvarný projev jednotlivých členů Volného seskupení 12/15 si zachovává stále svoji nezaměnitelnou individualitu, byť prošel od první společné výstavy mnoha proměnami. Volné seskupení 12/15 představuje jednu z poloh českého výtvarného umění, které až od sklonku 80. let mohlo zcela otevřeně a bez oficiální nevraživosti manifestovat plnost svého panoramatu. Ukazuje se, že i když minula povinnost střehnout kontinuitu svobody umělecké tvorby, generace seskupení si zachovává a obohacuje kvality umělecky zralého projevu.
Konečné složení skupiny: Jiří Beránek, Václav Bláha, Jaroslav Dvořák, Kurt Gebauer, Ivan Kafka, Vladimír Novák, Ivan Ouhel, Petr Pavlík, Michael Rittstein, Tomáš Švéda, Jiří Načeradský, Jiří Sopko.
Další členské výstavy Volného seskupení 12/15 se potom již konaly v proměněných společenských podmínkách po listopadu 1989. Hned na jaře r. 1990 se konala v Praze výstava prací na papíře Kreslení, na níž se představil také jako řádný člen seskupení Jiří Sopko. Byly tak znovu potvrzeny mezigenerační vazby, které se začaly vytvářet již v samém pořádku nástupu generace 70. let, k níž patří zakládající členové Volného seskupení 12/15. Výtvarný projev jednotlivých členů Volného seskupení 12/15 si zachovává stále svoji nezaměnitelnou individualitu, byť prošel od první společné výstavy mnoha proměnami. Volné seskupení 12/15 představuje jednu z poloh českého výtvarného umění, které až od sklonku 80. let mohlo zcela otevřeně a bez oficiální nevraživosti manifestovat plnost svého panoramatu. Ukazuje se, že i když minula povinnost střehnout kontinuitu svobody umělecké tvorby, generace seskupení si zachovává a obohacuje kvality umělecky zralého projevu.
Konečné složení skupiny: Jiří Beránek, Václav Bláha, Jaroslav Dvořák, Kurt Gebauer, Ivan Kafka, Vladimír Novák, Ivan Ouhel, Petr Pavlík, Michael Rittstein, Tomáš Švéda, Jiří Načeradský, Jiří Sopko.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Bláha na Wikimedia Commons Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
