Úranos (latinsky Caelus) je v řecké mytologii první bůh nebes a nebe samo. Řecký výraz pro tohoto boha (Οὐρανός) byl také výrazem pro nebe. Po prvopočátečním Chaosu se zmocnil vlády nad světem.
| Úranos | |
|---|---|
 | |
| Choť | Gaia[1] |
| Děti | Afrodíté Brontés Steropés Eurymedon Alkyoneus Alpos … více na Wikidatech |
| Rodiče | Chaos[2], Aithér[2][1] a Ofión a Hémerá[3] a Gaia[3][1] |
| Příbuzní | Ourea a Pontos (sourozenci) Anterós, Deimos, Erós, Fobos, Harmonia, Hímeros, Hermafrodítos, Hymén, Priapos, Rhodos, Eryx, Týché, Peithó, Aineiás, Polykaón (syn Bouta), Golgos, Adrestia, Grácie a Lirnos (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Byl zrozen samotnou Gaiou – Zemí. Když Úranos ovládl svět, spojili se v manželství a z něho vzešly děti Titáni:
Později následovali další potomci:
- tři Kyklópové – jednoocí obři
- tři Hekatoncheirové – obři s padesáti hlavami a stem rukou.
Úranos všechny své děti nenáviděl, zejména Hekatoncheiry, svrhl je do Tartaru, do nitra země, odkud nesměli ven. Matka Gaia ponoukala Titány, aby za to Úrana potrestali a zbavili ho vlády. Nakonec se odhodlal nejmladší Kronos, zbavil ho mužství a vlády a prohlásil se za vládce sám.
Z Úranovy krve zrodila Gaia obry Giganty a Erínye – bohyně pomsty. Podle některých verzí byla posledním jeho potomkem bohyně Afrodíté, zrozená z mořské pěny. Většinou je však uváděn jako její otec Zeus a matkou bohyně Dióna.
U Římanů se stal z Úrana Uranus, bůh nebe a otec Saturna, který byl ztotožněn s řeckým Kronem. Bůh Calus patří až do císařské doby.
Starořecká báje o bohu jménem Úranos může souviset s bájí staroindickou, kde by mu přibližně odpovídal bůh Varuna. Uvažovalo se dokonce o etymologické souvislosti, ta však není považovaná za pravděpodobnou.
Manželky / děti
Všechny své potomky zplodil Uranus s Gaiou, kromě Afrodíté, která se zrodila z mořské pěny oplodněné genitáliemi vykastrovaného Urana. Seznam jeho potomků, včetně druhového zařazení:
První děti
Titáni, starší bohové
Další děti
Kyklopové, jednoocí giganti
Potomci z Úranovy krve
Erínye, tři Fúrie
Potomci z pěny, po kastraci
6 Melia, hamadryáda jasanu[zdroj?]
Planeta Uran
Po bohu Úranovi byla pojmenována planeta Uran, kterou 13. března 1781 dalekohledem objevil astronom William Herschel. Ten ji původně pojmenoval Georgium Sidus (Hvězda krále Jiřího) podle tehdejšího britského panovníka Jiřího III. Tento název nebyl přijat astronomy v ostatních částech Evropy. Například Francouzi přišli s pojmenováním po objeviteli. Německý astronom Johann Elert Bode navrhl název Uran jako logické pokračování[pozn. 1] názvů tehdy známých planet sluneční soustavy.[4] Tento název se začal postupně prosazovat i v Anglii a nejpozději od roku 1850 plně nahradil dříve užívaný název.
Název planety Uran byl inspirací pro německého chemika Martina Heinricha Klaprotha, který v roce 1789 objevil a pojmenoval chemický prvek uran.
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
