film Jeana-Françoise Richeta z roku 2015 From Wikipedia, the free encyclopedia
Un moment d'égarement je filmové komediální drama ve francouzsko-belgické koprodukci z roku 2015, režírované Jeanem-Françoisem Richetem. Snímek představuje remake stejnojmenné komedie Clauda Berriho z roku 1977.
Un moment d'égarement | |
---|---|
Původní název | Un moment d'égarement |
Země původu | Francie |
Jazyk | francouzština |
Délka | 105 min |
Žánry | komediální drama filmová komedie |
Předloha | Un moment d'égarement |
Scénář | Lisa Azuelos |
Režie | Jean Richet |
Obsazení a filmový štáb | |
Hlavní role | Vincent Cassel François Cluzet Lola Le Lann Alice Isaazová Noémie Merlantová … více na Wikidatech |
Produkce | Thomas Langmann |
Hudba | Philippe Rombi |
Střih | Hervé Schneid |
Výroba a distribuce | |
Premiéra | 2015 24. září 2015 (Německo) 11. března 2016 (Maďarsko) |
Rozpočet | 12,2 mil. €[1] |
Tržby | 5,5 mil. $[2] |
Un moment d'égarement na ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Děj zasazený do kulis Korsiky vypráví letní prázdninový příběh dvou dívek na prahu dospělosti a jejich otců, s milostným vzplanutím jedné z dcer vůči otci kamarádky. Hlavní mužské role ztvárnili Vincent Cassel s Françoisem Cluzetem a jejich dcery si zahrály debutující Lola Le Lann a Alice Isaazová.
Korsičan Antoine a kontinentální Francouz Laurent jsou nejlepší přátelé. První po telefonu řeší komplikovaný vztah s manželkou na Ibize a druhý je rozvedený. Oba čtyřicátníci mají dcery na prahu dospělosti, které s nimi tráví dovolenou na Korsice v domě po Antoinových rodičích. Jak jeho 17letá dcera Louna, tak i 18letá Marie – dcera Laurenta, se k smrti nudí v zapadlé vísce na břehu moře, kde není dostupný internet. Každý večer se proto snaží uprchnout na místní diskotéku a užívat si léta.[3]
Nezralá Louna touží prožít milostný románek a začne Laurenta svádět. Opilá na diskotéce ho přemluví na procházku k noční pláži, kde se za úplňku koupe nahá. Krátké milostné sblížení obou vnímá Laurent jako jednorázovou chybu a nehodlá ji opakovat. Poblázněná Louna však i v následujících dnech flirtuje a provokuje otevřenými narážkami. Antoine se dovídá o vztahu dcery s neznámým starším mužem. Posedlý snahou zjistit o koho se jedná, zahrnuje do pátracího plánu i Laurenta.[3]
Marie odhalí pravdu, když nachytá kamarádku, jak se potajmu krade z Laurentova pokoje. Vůči otci se začne chovat podrážděně a odtažitě. Napjatou atmosféru se Laurent rozhodne vyřešit na lovu divočáků přiznáním příteli, což vede k jejich rvačce. S krvavými šrámy se oba dostávají domů po vlastní ose. Do rána pak odděleně čekají na dcery bavící se na diskotéce, které se během noci usmířily. S příchodem domů nalézají nekomunikující, pošramocené, otce na zahradě. Antoine na dotaz dcery odpovídá, že se nic nestalo a problém byl vyřešen.[3]
Vincent Cassel | Laurent |
François Cluzet | Antoine |
Lola Le Lann | Louna |
Alice Isaazová | Marie |
Louka Meliava | Romain |
Noémie Merlantová | Linda |
Philippe Nahon | soused Antoina |
Romain Apelbaum | DJ Via Notte |
François Bergoin | taxikář Ange |
Annelise Hesmeová | Sylvie |
Samuel Torres Bianconi | muž v půjčovně vodních lyží |
Pierre-Marie Mosconi | 1. korsický přítel |
Thomas Bronzini | 2. korsický přítel |
Jacques Andreani | instruktor kanoistiky |
Daniel Delorme | prodavač v obchodě Gamm Vert |
Jules Pélissier | Romainův přítel |
The Hacker a Zdar | DJ Full Moon |
Patrick Sébastien | sám sebe (cameo) |
Produkce remaku se ujal Thomas Langmann z pozice syna Clauda Berriho, režiséra původní eponymní komedie ze 70. let dvacátého století. Nejdříve měl v úmyslu režii přenechat francouzské umělkyni Maïwenn.[4] Následně se však rozhodl obnovit dvojici, která se podílela na zfilmování života bankovního lupiče Jacquese Mesrineho v diptychu Veřejný nepřítel číslo 1. Režie se tak ujal Jean-François Richet a jednu z hlavních rolí ztvárnil Vincent Cassel.[4][5]
Cassel převzal postavu Jeana-Pierra Mariella z roku 1977. François Cluzet nahradil Victora Lanouxe. Do jeho mužské role měl být obsazen Jean Dujardin, který však odmítl pro pracovní vytížení.[4] Alice Isaazová a Lola Le Lann se objevily v úlohách původních hereček Christine Dejouxové a Agnès Soralové. Le Lann na filmovém plátně debutovala. Komedie Clauda Berriho byla znova adaptována již v roce 1984, kdy vznikl americký remake Za to může Rio, produkovaný Stanleym Donenem.[4][5]
Od diptychu Veřejný nepřítel číslo 1 v roce 2008 nenatočil Richet žádný celovečerní film až do této komedie. Opustil tak své dominantní téma gangsterek.[4]
Spoluautorka scénáře Lisa Azuelosová sdělila Casselovi, že příběh je napsaný tak, aby děj respektoval postavení žen. Jeho role tak neměla mít charakter predátora, který je pánem situace.[4]
Písně, které se ve filmu objevily.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.