Umělá vlákna (angl.: manmade fibres) jsou textilie získané (jakýmkoliv) výrobním postupem z polymerních nebo nepolymerních látek. Tím se liší od materiálů, které se vyskytují ve formě vlákna přirozeně.[1]
V češtině (a v němčině[2] ) se pro umělá vlákna často používá označení chemická vlákna,[3] chemicky vyrobená vlákna nebo syntetická vlákna.[4]
Umělé vlákno sestává z molekulárních řetězců obsahujících uhlík, vodík, kyslík a dusík nebo alespoň část z těchto prvků.
Velká část jejich vlastností se nechá při výrobě ovlivnit a přizpůsobit požadavkům uživatele. Ze základních typů se tak vyvinuly a stále znovu vyvíjí nové modifikace, které se často dělí do tří generací:
Ve druhé generaci se u základních druhů, první generace, odstraňují některé nevhodné vlastnosti za účelem širšího použití a vlákna třetí generace mají pak speciální vlastnosti vhodné zpravidla pro úzký sortiment textilních výrobků.[3]
| PŘÍRODNÍ POLYMERY | rostlinné | živočišné | |||||||
| Původ | celulóza | přírod. kaučuk | mořské řasy | bílkovina | bílkovina | ||||
| Příklad | viskóza¹ | gumová vl. | alginát. filament | zeinové vl.² | kasein | ||||
¹ K vláknům z regenerované celulózy patří viskózová (základní typ a modifikované druhy) a měďnatá (ke kterým se přiřazují acetátová a triacetátová vlákna).
² Zeinové vlákno pochází z kukuřice, kaseinové z mléka
SYNTETICKÉ POLYMERY
| Původ | polykondenzát | polymerizace | polyadice | |||
| Příklad | PES, PA | PVC, PP | elast. vlákno | |||
NEPOLYMERNÍ
| Původ | kov | minerál | pyrolýza | |||
| Příklad vlákna | borové ¹ | skleněné | uhlíkové | |||
¹ Drahé vlákno s vysokou pevností. Přidává se do kompozitů, obzvlášť na výrobky zbrojního průmyslu.
Označení „syntetická vlákna“
Všeobecně se tento výraz používá (v češtině i v jiných jazycích) jako souhrnné označení jen pro vlákna ze syntetických polymerů. V odborné literatuře se pod tento pojem ojediněle zařazují také vlákna z přírodních polymerů (keramická, viskózová vlákna atd.) a nepolymerních materiálů (např. kovová vlákna). [6]
Galerie umělých vláken
Zvlákňování polyamidu přes trysku (v roce 1958)
Skleněné vlákno (40x zvětšené)
Polyakrylové vlákno (400x zvětšené)
Acetátová vlákna v cigaretovém filtru
Uhlíková vlákna sekaná na délku 8 mm
Textilie z mikrovláken (detail v pravém rohu cca 500x zvětšený)
Uhlíkové nanotrubičky
Aktuátor z piezoelektrických keramických vláken
![Thumb](#/media/Soubor:Bundesarchiv_Bild_183-60599-0007,_"VEB_Kunstseidenwerk_"Friedrich_Engels"".jpg)
- 1891 vynález nitrátového hedvábí
- 1892 vynález viskózového hedvábí (výroba 1910)
- 1924 produkce acetátových vláken
- 1935 vynález polyamidu 6.6 (výroba 1939)
- 1936 výroba skleněného vlákna
- 1938 vynález polyamidu 6 (výroba 1942)
- 1942 vynález PES-vlákna (výroba 1953)
- 1950 výroba PAC-vlákna
- 1956 vynález PP-vlákna
- 1959 výroba aramidu
- 1972 gelové zvlákňování
- 1980 výroba mikrovláken
- 1986 výroba nanovláken
- 1986 výroba PE-vlákna (Dyneema) s pevností v tahu 4,0 GPa
- 2000 vlákno M5 s pevností v tahu 4,6 GPa a v tlaku 1,6 GPa[7]
| Rok 2011 | polyester | viskóza | polyamid | polypropylen | polyakryl | ostatní vl. |
| v milionech tun | 37,2 | 4,4 | 3,9 | 2,9 | 2,0 | 0,6 |
| cena cca €/kg | 1,25-1,40[9] | 0,87[10] | 1,25[11] | 1,75[12] | - | - |
V roce 2011 vyrobilo ve světě 1700 chemických provozů cca 51 milionů tun umělých vláken. Na produkci se podílela Čína 60%, Indie 6, USA 5% a ČR se Slovenskem 0,25%.
Celkové množství sestávalo z cca 60 % filamentů a 40 % staplových vláken (stříže).
Podíl mikrovláken a nanovláken na vyrobeném množství se ve statistikách neuvádí. Ve hořejší statistice chybí také nejméně 5 milionů tun, např. polyethylen, polyuretan, skleněná a keramická vlákna.
Podle údajů firmy Lenzing dosáhla v roce 2014 světová výroba chemických textilních vláken 62 milionů tun (z toho cca 3/4 polyesterová vlákna).[13]
V roce 2019 se počítalo s výrobou 80 milionů tun (nejméně 50 milionů tun pocházelo z Číny[14]) z celkového množství 107 milionů tun textilních vláken.[15]
Podrobné statistické údaje se dají zakoupit např. za 650 CHF[16]
Z filamentů se v roce 2007 použilo 19,5 milionů tun na oděvní a bytové textilie, 2,5 miliony jako technické filamenty a 2,2 miliony tun na podlahové krytiny.
Z 80 % stříží z umělých vláken byly vyrobeny příze (především na tkaniny a pleteniny) a 20 % šlo (nespředených) do netkaných textilií.
- Koslowski: Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3-87150-876-4
- Cherif: Textile Werkstoffe für den Leichtbau, Springer-Verlag Berlin Heidelberg 2011, ISBN 978-3-642-17991-4, str. 14-16
Obrázky, zvuky či videa k tématu umělé vlákno na Wikimedia Commons
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
