německá ponorka typu VII B From Wikipedia, the free encyclopedia
U 48 byla německá ponorka typu VIIB postavená před druhou světovou válkou pro německé válečné námořnictvo. Do služby byla zařazena 22. dubna 1938 pod velením kapitänleutnanta (Kptlt.) Herberta Schultze.
Základní údaje | |
---|---|
Typ | ponorka |
Třída | typ VII B |
Objednána | 21. listopad 1936 ve Friedrich Krupp Germaniawerft AG, Kiel, výrobní číslo 583 |
Zahájení stavby | 10. března 1937 |
Spuštěna na vodu | 8. března 1938 |
Uvedena do služby | 22. duben 1939 |
Osud | potopena vlastní posádkou 3. května 1945 |
Poznámka | stažena ze služby v polovině 1941 |
Takticko-technická data | |
Výtlak | 753 t (na hladině) 857 t (pod hladinou) 1 430 (plný) |
Délka | 66,5 m vnější plášť 48,80 m vnitřní plášť |
Šířka | 6,20 m vnější plášť, 4,70 m vnitřní plášť |
Ponor | 4,74 m |
Pohon | diesel–elektrický 2x dieselový motor 2x elektrický motor 2 800–3 200 PS (2 100–2 400 kW) diesel 750 PS (550 kW) elektrický |
Rychlost | 17.9 uzlů (na hladině, 33,2 km/h) 8 uzlů (pod hladinou, 15 km/h) |
Dosah | 8 700 nm (16 112 km) při 10 uzlech (19 km/h) 90 nm (170 km) pod hladinou při 4 uzlech (7,4 km/h) |
Posádka | 4 důstojníci, 40 až 56 mužstvo |
Výzbroj | 1× 88mm kanón 1× 20mm protiletadlový kanón 5x 533mm torpédomet (4 na přídi, 1 na zádi) 14 torpéd nebo 26 TMA nebo 39 TMB námořních min. |
Ostatní | max. ponor 230 m |
Německé ponorce typu VIIB předcházely kratší ponorky typu VIIA. U 48 měla výtlak 753 tun při plavbě na hladině a 857 tun při plavbě pod hladinou. Měla délku 66,50 m, šířku 6,20 m, výšku 9,50 m a ponor 4,74 m. Pohon zajišťovaly dva čtyřtaktní šestiválcové diesel motory Germaniawerft F46 o výkonu 2 800 až 3 200 PS při plavbě na hladině a dva elektrické motory AEG GU 460/8-276 s výkonem 750 PS při plavbě pod hladinou. Byla vybavena dvěma hřídeli a dvěma 1,23 m lodními šrouby. U 48 mohla operovat v hloubce až 230 metrů.[1]
U 48 dosáhla maximální rychlosti na hladině 17,9 uzlů (33,2 km/h) a 8 uzlů (15 km/h) při plavbě pod hladinou. Operační dosah činil 90 nm (170 km) při rychlosti čtyř uzlů (7,4 km/h) pod hladinou moře a 8 700 nm (16 100 km) při rychlosti 10 uzlů (19 km/h).[1]
Ve výzbroji U 48 bylo pět torpédometů ráže 533 mm (4 na přídi a 1 na zádi), námořní rychlopalný kanón 8,8 cm SK C/35 a jeden 20 mm protiletadlový kanón.
Posádku tvořilo čtyřicet čtyři až šedesát mužů.
Ponorka U 48 byla objednána 21. listopadu 1936 v loděnicích Friedrich Krupp Germaniawerft AG v Kielu pod výrobním číslem 583. Výroba byla zahájena 10. března 1937 a na vodu byla spuštěna 8. března 1938. Do služby byla zařazena 22. dubna 1939.
V období od 2. listopadu 1938 do 31. srpna 1939 byla zařazena do 7. ponorkové flotily Wegener v Kiel (výcvik). Po reorganizaci flotily byla zařazena od 1. září 1939 do 1. září 1941 jako bojová ponorka 7. ponorkové flotily v Kielu a Saint Nazaire. Od 2. září 1941 do 31. března 1942 sloužila jako školní ponorka u 26. ponorkové flotily v Pilavě. Od 1. dubna 1942 byla přeřazena k 24. ponorkové flotile v Gdaňsku a Memel opět jako výcviková ponorka .
V období 19. srpna 1939 až 1. září 1941 ponorka U 48 vyplula na dvanáct bojových plaveb při nich potopila padesát dva lodí o celkové tonáži 307 935 BRT, z toho dělovou šalupu – HMS Dundee (1060 BRT) a poškodila tři lodě o celkové tonáži 20 480 BRT. Pro nadměrné opotřebení strojního zařízení byla 22. června 1941 stažena ze služby.[2]
Po ukončení výcviku 19. srpna 1939 v 00:00 hodin ponorka U 48 opustila Kiel a vyplula na první bojovou plavbu (před vypuknutím druhé světové války), pod vedením Kptlt. Herberta Schultze a vrátila se zpět do Kielu 17. září 1939. Během třiceti denní bojové plavby v severní části Atlantském oceánu jihozápadně od Irska a skály Rockall potopila tři lodě o celkové tonáži 14 777 BRT.
Dva dny poté, co Británie a Francie vyhlásily Německu válku, potopila první loď SS Royal Sceptre o tonáži 4853 BRT. Na obchodní loď zaútočila palubním dělem. Posádka opustila loď na záchranných člunech. Následně zadržela ponorka U-48 obchodní loď SS Browning. Posádce, která opustila loď v záchranných člunech, Kptlt. Herbert Schultze nařídil vrátit se zpět na loď a vyzvednout posádku z lodi SS Royal Sceptre. Protože SS Browning byl na cestě do Brazílie, nebylo hned možné zjistit, zda se posádky zachránily. Winston Churchill, v té době první lord admirality, předpokládal nejhorší, že posádka a šedesát cestujících bylo ztraceno.[3] Prohlásil, že potopení je odporný akt bestiálního pirátství na volném moři [4]
Dne 4. října 1939 U 48 vyplula ke své druhé bojové plavbě opět pod velením Kptlt. Herberta Schultze a vrátila se 25. října 1939. Operační prostor byl v severní části Atlantském oceánu. Při této bojové plavbě potopila pět lodí o tonáži 37 153 BRT. Ponorka U 48 dne 14. října zaútočila na britský parník Rockpool z palubních zbraní. Parník opětoval palbu a ponorka se stáhla a ponořila. Po opětovném vynoření se znovu pokusila potopit parník, ale zasáhl spojenecký torpédoborec a U 48 se znovu ponořila a opustila oblast boje.[6][7][8]
datum | jméno | příslušnost | tonáž
[BRT] |
konvoj | zdroj | |
---|---|---|---|---|---|---|
12. října 1939 | Emile Miguet | Francie | 14 115 | KJ-2 | potopena | [9][10] |
13. října 1939 | Heronspool | VB | 5 202 | OB-17 | potopena | |
13. října 1939 | Louisiane | Francie | 6 903 | OB-3 | potopena | |
14. října 1939 | Sneaton | VB | 3 677 | potopena | ||
17. října 1939 | Clan Chisholm | VB | 7 256 | HG-3 | potopena |
U 48 vyplula z Kielu 20. listopadu 1939 a vrátila se 20. prosince 1939. Operační prostor byl v severní části Atlantském oceánu, u Orknejí a západně od Lamanšského průlivu. Během této bojové operace byly potopeny čtyři lodě o celkové tonáži 25 638 BRT.
datum | jméno | příslušnost | tonáž
[BRT] |
konvoj | zdroj | |
---|---|---|---|---|---|---|
26. listopad 1939 | Gustaf E. Reuter | Švédsko | 6 336 | potopena | [9][11] | |
8. prosince 1939 | Brandon | VB | 6 668 | OB-48 | potopena | |
9. prosince 1939 | San Alberto | VB | 7 397 | OB-48 | poškozena U 48, potopena HMS Mackay | |
15. prosinec 1939 | Germaine | Řecko | 5217 | potopena |
U 48 vyplula z Kielu 24. ledna 1940 a vrátila se 26. února 1940. Operační prostor byl v severním Atlantiku. V prostoru St. Abb's Head položila mnoho min, ale bez účinku. Během této dvaceti osmi denní plavby byly potopeny čtyři lodě s celkovým výtlakem 31 526 BRT.
Dne 3. dubna 1940 vyplula z Kielu a vrátila se 20. dubna 1940 do Kielu. Během 18 denní plavby podél norského pobřeží v oblasti Westfjordu, Ofotfjordu a Tysfjordu nebyly potopeny žádné lodě. Dne 13. dubna byla ponorka atakována hlubinnými náložemi HMS Waspite, ale podařilo se ji uniknout s menším poškozením.[13]
Na šestou bojovou plavbu ponorka vyplula 26. května 1940 z přístavu Kiel pod velením Kkpt. Hanse Rudolfa Rösinga a vrátila se zpět 29. června 1940. Operační prostor byl v severním Atlantiku, západně od Biskajského zálivu a u mysu Finisterre, kde se formovaly vlčí smečky k zachycení konvoje a RMS Qeen Mary, která převážela 25 000 australských vojáků do Británie. Předčasným útokem na lodě v okolí ponorky na sebe upozornily a konvoj změnil směr plavby a vyhnul se vlčí smečce. Dne 19. června byl napaden konvoj HG-34 a U 48 potopila tři lodě. Z rozptýleného konvoje HX-49 potopila jednu loď. K doplnění byla využívána nová tankovací základna v norském Tronheimu.
Během této 35 denní plavby bylo v potopeno sedm lodí o celkové tonáži 31 533 BRT a jedna loď (5782 BRT) byla poškozena.
datum | jméno | příslušnost | tonáž
[BRT] |
konvoj | zdroj | |
---|---|---|---|---|---|---|
5. června 1940 | Stancor | VB | 798 | potopena | [14] | |
7. června 1940 | Frances Massey | VB | 4 212 | potopena | ||
7. června 1940 | Eros | VB | 8 782 | poškozen | ||
11. června 1940 | Violando N. Goulandris | Řecko | 4 223 | potopena | ||
19. června 1940 | Tudor | Norsko | 6 607 | HG-34F | potopena | |
19. června 1940 | Baron Loudoun | VB | 3 164 | HG-34F | potopena | |
19. června 1940 | British Monarch | VB | 5 661 | HG-34F | potopena | |
20. června 1940 | Moordrecht | Nizozemsko | 7 493 | HX-49 | potopena |
Na sedmou bojovou plavbu ponorka U 48 vyplula 7. srpna 1940 z Kielu pod velením Kkpt. Hanse Rudolfa Rösinga a vrátila se 28. srpna 1940 na francouzskou ponorkovou základnu Lorien
Operační prostor 22 denní plavby byl v severní části Atlantského oceánu a v Severním průlivu. V časných ranních hodinách 25. srpna 1940 U 48 poté co zaútočila na dvě lodi z konvoje HX-65A byla atakována HMS Godieta hlubinnými náložemi. Ponorka se úspěšně vyhnula útoku a bez újmy unikla.
Během sedmé bojové plavby bylo potopeno pět lodí s celkovou tonáží 29 161 BRT
datum | jméno | příslušnost | tonáž
[BRT] |
konvoj | zdroj | |
---|---|---|---|---|---|---|
16. srpna 1940 | Hedrun | Švédsko | 2 325 | OB-197 | potopena | [15] |
19. srpna 1940 | Ville de Gand | Belgie | 7 590 | potopena | ||
24. srpna 1940 | La Brea | VB | 6 665 | HX-65 | potopena | |
25. srpna 1940 | Athelcrest | VB | 6 825 | HX-65A | potopena | |
25. srpna 1940 | Empire Merlin | VB | 5 763 | HX-65A | potopena |
Na osmou bojovou plavbu vyplula U 48 dne 8. září 1940 z ponorkové základny v Lorien pod velením Kptlt. Heinricha Bleichrodta a vrátila se 25. září 1940 zpět do Lorien.
Operační prostor byl v severní části Atlantského oceánu, západně od Hebrid a Severního průlivu. Ponorka napadla 15. září 1940 konvoj SC-3 se 47 loďmi, kterou chránil jediný torpédoborec HMS Dundee. Během osmé bojové plavby U 48 potopila HMS Dundee, šest lodí o celkové tonáži 33 358 BRT a poškodila dvě lodě o celkové tonáži 6 916 BRT.
Svět šokovala zpráva potopením lodi City of Benares 18. září 1940, která také evakuovala 90 děti z Liverpoolu do Québecku a Montrealu. Z 406 pasažérů a členů posádky bylo zachráněno 158 osob, z toho pouze 13 dětí.[16] Touto tragickou událostí byl ukončen program evakuace dětí do zahraničí.[17][18]
datum | jméno | příslušnost | tonáž
[BRT] |
konvoj | zdroj | |
---|---|---|---|---|---|---|
15. září 1940 | HMS Dundee | VB | 1 060 | SC-3 | potopena | [19] |
15. září 1940 | Alexandros | Řecko | 3 058 | SC-3 | potopena | |
15. září 1940 | Kenordoc | VB | 1 780 | CS-3 | poškozena, potopena U 99 | |
15. září 1940 | Empire Volunteer | VB | 5 319 | SC-3 | potopena | |
18. září 1940 | City of Benares | VB | 11 081 | OB-213 | potopena | |
18. září 1940 | Marina | VB | 5 088 | OB-213 | potopena | |
18. září 1940 | Magdalena | VB | 3 118 | SC-3 | potopena | |
21. září 1940 | Blairangus | VB | 4 409 | HX-72 | potopena | |
21. září 1940 | Broompark | VB | 5 136 | HX-72 | poškozena |
Na devátou bojovou plavbu ponorka U 48 vyplula 5. října 1940 z ponorkové základny Lorien pod velením Kptlt. Heinricha Bleichrodta a vrátila se 27. října 1940 do Kielu.
Operační prostor byl v severním Atlantském oceánu, v oblasti Severního průlivu a skaliska Rockall. Během této bojové plavby bylo potopeno sedm lodí o celkové tonáži 43 106 BRT.
datum | jméno | příslušnost | tonáž
[BRT] |
konvoj | zdroj | |
---|---|---|---|---|---|---|
11. října 1940 | Brandanger | Norsko | 4 624 | HX-77 | potopena | [20] |
11. října 1940 | Port Gisborne | VB | 1 996 | HX-77 | potopena | |
12. října 1940 | Davanger | Norsko | 7 102 | HX-77 | potopena | |
17. října 1940 | Scoresby | VB | 3 843 | SC-7 | potopena | |
17. října 1940 | Languedoc | VB | 9 512 | SC-7 | potopena | |
18. října 1940 | Sandsend | VB | 3 612 | OB-22 | potopena | |
20. října 1940 | Shirak | VB | 6 023 | HX-79 | poškozena U 47 a potopena U 48 |
Na desátou bojovou plavbu ponorka U 48 vyplula 20. ledna 1941 z Kielu pod velením Kptlt. Herberta Schultze a 27. února 1941 připlula do ponorkové základny v Saint Nazaire.
Operační prostor byl v severního Atlantského oceánu, v oblasti západně od Severního průlivu a Irska. Během plavby byly potopeny dvě lodě o celkové tonáži 8640 BRT.
datum | jméno | příslušnost | tonáž
[BRT] |
konvoj | zdroj | |
---|---|---|---|---|---|---|
01. února 1941 | Nicolas Angelos | Řecko | 4 351 | OB-279 | potopena | [21] |
24. února 1941 | Nailsea Lass | VB | 4 289 | SLS-64 | potopena |
Na jedenáctou bojovou plavbu ponorka U 48 vyplula 17. března 1941 z ponorkové základny Saint Nazaire pod velením Kptlt. Herberta Schultze a vrátila zpět 8. dubna 1941 na stejnou základnu.
Operační prostor byl západně od Irska. V průběhu bojové plavby byly potopeny čtyři lodě o celkové tonáži 22 989 BRT.
Dne 22. března 1941 byla U 48 napadena hloubkovými náložemi a lehce poškozena.
Dne 29. března 1941 při nočním útoku na konvoj HX-115 na ponorku vystřelilo několik obchodních lodí a britský parník Oakworth se pokusil najet na ponorku, které se podařilo uniknout bez poškození i před útokem posil, které dorazily ráno.
Při útoku 29. března 1941 byla) poškozena loď Hylton (5 197 BRT. Její posádka se zachránila na jediném záchranném člunu, byla objevena a vyzvednuta korvetou HMS Dianella. Vrak byl potopen dělostřeleckou palbou HMS Venomous.
Dne 2. dubna 1941 byla ponorka poškozena výbuchem potápějící se lodi Beaverdale a byla nucena se vrátit na ponorkovou základnu.
datum | jméno | příslušnost | tonáž
[BRT] |
konvoj | zdroj | |
---|---|---|---|---|---|---|
29. března 1941 | Hylton | VB | 5 197 | HX-115 | potopena | [22] |
29. března 1941 | Germanic | VB | 5,352 | HX-115 | potopena | |
29. března 1941 | Limbourg | Belgie | 2,483 | HX-115 | potopena | |
2. dubna 1941 | Beaverdale | VB | 9,957 | potopena |
Na dvanáctou bojovou plavbu ponorka U 48 vyplula 22. května 1941 z ponorkové základny Saint Nazaire pod velením Kptlt. Herberta Schultze a vrátila se 17. června 1941 na základnu v Bergenu. V průběhu bojové plavby se zúčastnila v době od 2. června do 8. června 1941 vlčí smečky West ve střední části Atlantiku.
datum | jméno | příslušnost | tonáž
[BRT] |
konvoj | zdroj | |
---|---|---|---|---|---|---|
3. června 1941 | Inversuir | VB | 9 456 | OB-327 | poškozena, potopena U 75 | [23] |
5. června 1941 | Wellfield | VB | 6 054 | OB-328 | potopena | |
6. června 1941 | Tregarthen | VB | 5 201 | OB-329 | potopena | |
8. června 1941 | Pendrecht | Nizozemsko | 10 746 | OB-329 | potopena | |
12. června 1941 | Empire Dew | VB | 7 005 | OG-64 | potopena |
Z Bergenu U 48 vyplula 19. června 1941 a na základnu v Kielu doplula 21. června 1941.
Po vyřazení z bojové služby v roce 1941 byla U 48 přeřazena k výcvikové flotile v Baltském moři. Po operaci Barbarossa nebyla, jako její současníci, použita proti sovětským cílům pro značné opotřebení. Až do 31. října 1943 byla používána jako školní loď. Po vyřazení z provozu 25. září 1943 kotvila v přístavu Neustad (Holštýn).
Na konci války 3. května 1945 v rámci Regenbogen-Befehl byla potopena vlastní posádkou v Lubecké zátoce poblíž města Lubek.[24]
Kptlt. – Kapitänleutnant (námořní kapitán), Oblt – Oberleutnant zur See (námořní poručík, Lt – Leutnant zur See (námořní podporučík), Kkpt – Korvettenkapitän (korvetní kapitán)
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.