hvězdná mapa ze středověké Číny From Wikipedia, the free encyclopedia
Tunchuangská hvězdná mapa (čínsky pchin-jinem Dūnhuáng xīngtú, znaky zjednodušené 敦煌星图) je jedním z prvních známých grafických zobrazení hvězd z období středověké čínské astronomie – přesněji z období říše Tchang (618–907). Před objevem této mapy byly údaje o hvězdné obloze obsažené v historických čínských textech z velké části nejasné.[2] Mapa poskytuje grafické ověření pozorování hvězd a je součástí série obrázků na jednom z rukopisů z Tun-chuangu objeveného v jeskyni Mo-kao. Výkladu mapy a výzkumu dalších tunchuangských rukopisů se věnuje Mezinárodní projekt Tun-chuang.[3] Tunchuangská hvězdná mapa je dosud nejstarší dochovaný atlas hvězd na světě.[4]
Na počátku 20. století byla čínským taoistou Wang Jüan-luem objevena zazděná jeskyně Mo-kao obsahující soubor rukopisů. Svitek s hvězdnou mapou našel mezi těmito dokumenty Aurel Stein, když navštívil a prozkoumal obsah jeskyně v roce 1907. Jednou z prvních veřejných zmínek o tomto rukopisu v západních studiích byla kniha Věda a civilizace v Číně Josepha Needhama z roku 1959. Od té doby se mapě věnovalo jen několik publikací, téměř výhradně čínských.[2]
Symboly pro hvězdy jsou rozděleny do tří různých skupin. Skupiny jsou prezentovány ve třech barvách představujících „Tři školy astronomické tradice“.[2]
| Barva | Čínský astronom | Komentáře |
|---|---|---|
| Černá | Kan Te (甘德) | |
| Červené | Š’ Šen (石申) | |
| Bílý | Wu Sien (巫咸) | V jeho dílech byly nesrovnalosti, žil před Kanem a Š’em.[5] |
| Žlutá | Ostatní | |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
