Trenčínská župa (slovensky Trenčianska župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa z uherské Trenčínské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 4 457 km² a jejím správním centrem byl Trenčín.
| Trenčínská župa Trenčianska župa | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo župy | Trenčín |
| Země | Slovensko |
| Stát |  Československo |
| Zeměpisné souřadnice | 48°52′ s. š., 18°4′ v. d. |
| Vznik | 30. října 1918 |
| Zánik | 1. ledna 1923[1] |
| Základní informace | |
| Rozloha | 4 457 km²[2] |
| Počet obyvatel | 309 301 (1919)[2] |
| Hustota zalidnění | 69,4 obyv./km² |
| Počet okresů | 9 + 2 města (1919) |
 Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Související informace naleznete také v článku Župy v Československu.
Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Trenčínská župa, která vznikla z původní uherské Trenčínské župy.[3] V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.[4]
Sídlo župy se nacházelo v Trenčíně.[3]
Trenčínská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.[5]
Trenčínská župa se nacházela na severozápadním Slovensku, v okolí řeky Váh. Na východě hraničila s Oravskou župou, na jihovýchodě a jihu s Turčanskou a Nitranskou župou a na severozápadě s Moravou.[6]
V roce 1919 se Trenčínská župa členila na devět slúžňovských okresů (Bánovce, Čadca, Ilava, Kysucké Nové Mesto, Považská Bystrica, Púchov, Trenčín, Veľká Bytča a Žilina) a dvě města se zřízeným magistrátem (Trenčín a Žilina), která byla na úrovni okresů.[7]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
