Hrad Toompea
hrad v Estonsku From Wikipedia, the free encyclopedia
Toompea (estonsky Toompea loss) je středověký hrad v estonském Tallinu, na vrchu Toompea. Jde o jeden z nejvýznamnějších estonských národních symbolů. Byl postaven a až do konce středověku užíván křižáky. Vznikl ve 13. století, v gotickém slohu. V současnosti zde sídlí parlament Estonské republiky.
| Toompea | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 13. století |
| Pojmenováno po | Toompea |
| Poloha | |
| Adresa | Tallinn,  Estonsko |
| Souřadnice | 59°26′8″ s. š., 24°44′14″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 1101 |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Osídlení na kopci existovalo nejpozději od 9. století. V roce 1219 místo obsadili dánští křižáci vedení králem Valdemarem II. Podle populární dánské legendy spadla vlajka Dánska (Dannebrog) z nebe právě při tomto dobývání (známém jako bitva u Lyndanisse). Dánové vystavěli základy kamenného hradu. Tento první hrad byl označován jako „hrad Dánů“, v archaické estonštině taani linna. Odtud je podle jedné z teorií odvozeno i jméno města Tallinn. V roce 1227 převzal hrad Řád mečových bratří, který zahájil přestavbu, která dala hradu podobu známou víceméně dodnes. O deset let později, v roce 1237, hrad opět připadl Dánsku, ale v roce 1346 byl prodán Řádu německých rytířů a zůstal v jeho rukou po zbytek středověku.
Němečtí rytíři vystavěli charakteristické věže. Největší z nich, Pikk Hermann, měří 48 metrů a dominuje panoramatu hradu. V současnosti je každý den na vrcholu věže při východu slunce vztyčována vlajka Estonska a při západu slunce je zase spouštěna. Livonská válka v Estonsku ukončila éru silného vlivu rytířských řádů a zahájila éru švédské nadvlády. Švédové přeměnili hrad z křižácké pevnosti na ceremoniální a administrativní centrum. V roce 1710 ztratilo Švédsko území dnešního Estonska ve prospěch Ruského impéria. Rusové sáhli k rozsáhlejší rekonstrukci a hrad se přeměnil spíše na palác. Ve východní části areálu bylo přistavěno nové křídlo v barokním a neoklasicistním stylu, podle návrhu architekta Johanna Friedricha Schultze. Sídlila zde správa Estonské gubernie a bydlel zde carský guvernér.
V 19. století byl také vytvořen veřejný park jihovýchodně od zámku a nedaleko byla postavena budova archivu. Po osamostatnění Estonska v roce 1918 se vláda rozhodla přestavět hrad pro národní parlament (Riigikogu). Rekonstrukci navrhli architekti Eugen Habermann a Herbert Johanson, trvala dva roky a byla dokončena v roce 1922. Exteriér zůstal tradiční a zachoval si středověký ráz, interiér se ale zcela proměnil a byl přestavěn v duchu expresionismu – vzniklo tak jediné expresionistické sídlo parlamentu na světě. V letech 1944–1990 ho používal Nejvyšší sovět Estonské SSR. Po osamostatnění Estonska roku 1991 se na hradě znovu usídlil parlament.
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
