Tibetská kniha mrtvých

Tibetská kniha mrtvých (tibetsky Bardo thödol; doslova „osvobození skrze slyšení v přechodném stavu (též mezistavu)“^[1]), je jedním ze základních textů tibetského buddhismu. Autorství tohoto díla je tradičně připisováno Padmasambhavovi. Bardo thödol poskytuje návod pro živé bytosti jak úspěšně projít obdobím mezi smrtí a novým vtělením a jak se může proces umírání změnit na proces osvobození. Knihu by měl podle buddhistické tradice číst každý, nejlepší však je slyšet ji z úst lámů.

Část originálu Bardo thödol

Poprvé byla Tibetská kniha mrtvých napsána pravděpodobně v 8. století na základě starší ústní tradice; v dalších šesti stoletích patřila ke skupině spisů, které směli studovat jen lámové a veřejnosti nebyly přístupné. V Západním světě byla kniha poprvé publikována pod názvem „Bardo Thödol – Liberation by Hearing on the After – Death Plane“ roku 1927. Česky vyšla poprvé roku 1938 v překladu z němčiny nákladem Universalie; od roku 1991 vyšlo již několik vydání Tibetské knihy mrtvých v překladu Josefa Kolmaše.

Literatura

• Bardo thödol: [tibetská kniha mrtvých: (vysvobození v bardu skrze naslouchání). Překlad Josef Kolmaš. Praha: Argo, 2008. 266 s. Dostupné online. ISBN 978-80-257-0062-4.